Letecké mapování terénu odhaluje na mnoha místech střední Evropy a Britských ostrovů pozůstatky kruhových staveb. Zřejmě jde o předchůdce slavných kamenných kruhů. Kdo tyto rondely postavil a jaký je jejich účel?
Vědci stále tápou a hypotéz je nepřeberné množství. Jsou to závodiště, obětiště, astronomické observatoře, nebo snad slouží k usměrňování tajemných zemských energií?
Pravěké rondely jsou obvykle ohraničené nevysokým valem a jedním až třemi příkopy a jámami, do nichž stavitelé vsadili dřevěnou palisádu. Kruhovou strukturu na několika místech přerušují vchody. Většinou jsou čtyři.
Průměr kruhů se pohybuje od osmi do několika stovek metrů. Takto vypadají tajemné stavby, které vznikají před 7000 let na dvou místech na světě. Tím prvním jsou Britské ostrovy, druhé místo je pak střední Evropa.
Pozůstatky staveb, pro než se vžilo označení rondely, jsou nalézány v severním Maďarsku, Rakousku, jižním Německu, Slovensku a také v České republice. Slovensko a Česko přitom nabízí ta nejvýznamnější naleziště. Zdejší stavby navíc patří mezi ty nejstarší.
Nikdo v nich ale nepřebýval. Uvnitř kruhů ani v jejich blízkosti nebyly odkryty žádné nálezy, které by otázku účelu tajemných staveb mohly zodpovědět.
Nic nevíme ani o jejich stavitelích, kteří podle všeho přišli, vybudovali velký tajemný kruh a zanedlouho zase zmizeli. Kdo a proč prastaré rondely postavil?
Vznik a účel neznámý
Drtivá většina rondelů je odhalena při leteckém mapování terénu, neboť ze země nejsou jejich pozůstatky téměř vůbec patrné. Příkop i nevysoký val během tisíců let pozvolna splynul s krajinou a dřevěná palisáda už dávno podlehla hladovým zubům času.
Přesto se archeologům alespoň zčásti daří odhadnout původní vzhled staveb a jejích stáří. Jejich průměr se pohyboval nejčastěji mezi 55 až 97 metry, ale mohl dosahovat až několik set metrů.
Bývaly tvořeny valem, jedním či více příkopy a zaraženými dřevěnými kůly. Do kruhu zvenčí vedou obvykle čtyři vchody a nezřídka jsou orientovány podle světových stran.
Později jsou kůly zřejmě nahrazeny kameny a vznikají tak známé kamenné monumenty jako například legendární Stonehenge.
Jejich podoba díky novému stavebnímu materiálu přečká tisíce let, a tak jsou kamenné kruhy lákavější a také slavnější než jejich pravděpodobní předchůdci – rondely. Oba druhy staveb však sdílejí společná tajemství. Nikdo totiž netuší, proč vlastně vznikly.
Jen na skok…
Rondely podle archeologů vznikají v době neolitu, asi 5000 let př. n. l., tedy v době, kdy jsou veškeré nástroje pravěkých lidí tvořeny z kamene. Na vybudování takových staveb proto museli vynaložit obrovské úsilí. Musely tedy mít velký význam.
O to více zarážející je jejich rychlé opuštění. „Odborníci se většinou klaní k názoru, že se rondely nepoužívaly déle než po jednu generaci.
Poté byly opuštěny a jen zřídka se dočkaly nějakého druhotného využití,“ popisuje český spisovatel Aleš Česal (*1976).
Všechny středoevropské rondely jsou stavěny stejnou technologií a vznikají v krátkém časovém období v rozmezí 100 až 200 let, což nasvědčuje tomu, že šlo o jakousi akutní potřebu.
Pak jejich stavitelé mizí a o 1000 let později se objevují na Britských ostrovech, kde později rondely nahrazují slavnější menhiry. Jaké okolnosti vedly dávné stavitele k budování rondelů na tak krátké využití? Proč byly tak rychle opuštěny?
A kam na celé tisíciletí zmizeli jejich stavitelé? Existuje množství hypotéz. A pro každou z nich lze najít podpůrné důkazy.