Kryštof Kolumbus (1452-1506), objevitel Nového světa je spojován s jedním okřídleným úkolem, který vyzývá, abyste postavili „vejce na špičku“. Vznikne „Kolumbovo vejce“ jako symbol neotřelého, odvážného a novátorského řešení. Byl to však skutečně Kolumbus, který tento argument použil jako první?
Historikové připsali „Kolumbovu vejci“ rysy apokryfního příběhu. To znamená, že se nikdy nestal. Nebo je všechno jinak a Kolumbus se pouze inspiroval jiným příběhem?
„Naklepnutý argument“
Kolumba prý k předvedení triku s vejcem vyprovokovaly námitky proti jeho vizi nalezení nové obchodní cesty spojující Evropu s Asií. V průběhu jedné takové bouřlivé diskuze si nechal přinést jediné vejce. Vyzval oponenty, aby zkusili vejce postavit „na špičku“.
Nikomu se to nepodařilo. To byla hvězdná chvíle pro Kolumba.
Vejcem lehce uhodil do stolu, rozdrtil špičku a vida – vejce stálo, byť naklepnuté… Když ostatní namítali, že je to příliš jednoduché, dostalo se jim odpovědi ve smyslu, že po bitvě je každý generál… Někdo musí být první!
Brunelleschiho vejce?
Existuje teorie, že by si historie měla pamatovat nikoli rčení Kolumbovo vejce, ale Brunelleschiho vejce. Proč? Jde o starší příběh, který zaznamenal italský architekt a životopisec významných florentských umělců Giorgio Vasari (1511-1574).
Podle jeho líčení přišel s touto demonstrací kreativního a originálního řešení italský architekt Filippo Brunelleschi (1377-1446). Ano, ten Brunelleschi, který proslul jako autor kopule slavné katedrály ve Florencii. Kolumbovo, nebo Bruneleschiho vejce?
V každém případě je to geniální argumentace pro vyřešení nesnadného úkolu, co říkáte?!
Epilog
Navíc je to demonstrace velmi levná, a to v porovnání s náklady na vize, které mělo ono nakřáplé vajíčko prosadit: transatlantická expedice (Kolumbus), či katedrála ve Florenciii (Brunelleschi). A to i na dnešní ceny.
Před vánočními svátky například nabízí jeden nejmenovaný supermarket čerstvá vejce z halového chovu M 10 ks, za cenu 6,19 Kč za jeden kus. Každé z těchto vajíček má ambici vejít do dějin!