Nevelký ostrov Ramree, ležící na dohled od pobřeží asijské Barmy, oplývá děsivou historií! Zdejší tropické pralesy se na počátku roku 1945 stanou dějištěm jedné z nejstrašidelnějších a současně nejzáhadnějších bitev druhé světové války.
Opravdu zde britské armádě pomohla k vítězství nad Japonci krvelačná monstra z bažin?
Na barmský ostrůvek Ramree se snáší noc. Klidný spánek si však z přítomných dneska nedopřeje nikdo. Z potemnělé džungle se bez přestání ozývají zoufalé výkřiky, střelba ze samopalů a lámání kostí!
Britští vojáci, kteří před pár hodinami zahnali poražené Japonce do hlubin tamního pralesa, po sobě vrhají vyděšené pohledy. „Kdo to proboha masakruje našeho nepřítele?“ ptají se jeden druhého. Druhý den ráno už nemůže být o vítězi střetnutí žádných pochyb.
Jednotky britského generála Cyrila Lomaxe (1893–1973) zabírají 22. února 1945 po téměř šestitýdenním zápolení ostrov Ramree pro Spojence. Nad šokující zkázou ustupujícího japonského vojska se nicméně stále vznášejí otazníky. Jakému hrůzostrašnému obyvateli močálů padli nešťastníci za oběť?
Nejsmrtonosnější útok v dějinách
Ačkoli toho Angličané, zocelení válečným běsněním, zažili už hodně, na závěr bitvy o ostrov Ramree jen tak nezapomenou.
„Z asi tisícovky japonských vojáků, kteří do bažiny vstoupili, bylo nalezeno jen dvacet živých,“ popisuje mrazivou událost jeden z přímých účastníků střetnutí a pozdější uznávaný britský přírodovědec Bruce Stanley Wright.
Podle něj a několika dalších očitých svědků na Japonce zaútočily tisíce mořských krokodýlů! Tito obrovití predátoři jsou největšími plazy na světě a v dané oblasti skutečně žijí.
Někteří dospělí jedinci mohou dosahovat délky až 7 metrů a hmotnosti přesahující 1000 kg. Je jasné, že ve zrádném prostředí močálů proti nim neměli ani ozbrojení muži nejmenší šanci.
Díky Wrightovu tvrzení se tento incident dokonce zapíše do Guinnessovy knihy rekordů coby nejhorší a nejsmrtonosnější útok krokodýlů na člověka v dějinách! Mnozí zoologové a historici nicméně nad celou záležitostí dodnes kroutí hlavami.
Oficiální záznamy neexistují!
Na základě mínění většiny odborníků není možné, aby se natolik početná populace mořských krokodýlů vyskytovala na jednom malém místě.
„Stačí si položit jednoduchou otázku – čím se tato nenasytná monstra živila před tím, než dostala možnost hodovat na stovkách vojáků a čím potom,“ uvádí například britský novinář Frank McLynn (*1941).
O masovém útoku gigantických plazů také neexistují žádné oficiální vojenské záznamy a nic o něm nevědí ani místní Barmánci.
Podle historiků je proto pravděpodobnější, že prchající a vystresovaní Japonci se zkrátka ve tmě navzájem postříleli, utopili se v bažině nebo podlehli moskytům a jedovatým škorpionům.
Malá část z nich pak opravdu mohla skončit v krokodýlích čelistech a tím dala vzniknout rozšířené legendě. Proč by si ale Bruce Stanley Wright a jeho spolubojovníci vymýšleli? Svědectví budoucího přírodovědce výslovně hovoří o „tisících obřích krokodýlů“.
A zvládli by komáři a škorpioni usmrtit bezmála tisícovku vojáků za jedinou noc?
Legenda, nebo neznámý živočich?
Záhadná zkáza příslušníků japonské císařské armády nadále nemá jednoznačné vysvětlení. Řádil snad kromě moskytů a krokodýlů na barmském ostrově ještě nějaký další hrozivý živočich, jehož se dosud nepodařilo objevit?
Nebo je všechno vážně jenom hodně nafouknutá válečná historka?
Ramree má každopádně od roku 1945 pověst jedné z nejtajemnějších a nejděsivějších lokalit na Zemi, i v současnosti se na jeho březích můžete setkat s mimořádně urostlými mořskými plazy a bázlivější turisté se ostrovu lidožravých krokodýlů obloukem vyhýbají.
