Od roku 1947 probíhá studená válka. Komunismus versus demokracie. Sovětský svaz versus Spojené státy. Ty na konci 40. let spouští operaci Drozd. Co je jejím cílem?
Americká Ústřední zpravodajská služba CIA si má v této době začít zakupovat vliv v zákulisí hlavních, převážně amerických médií, jež mají dosah do celého světa! Která to jsou?
Médií, která má CIA v 50. letech postupně začít ovládat, je údajně celá řada.
Většinu z nich jistě znáte – americký týdeník a jeden z nejznámějších světových časopisů Time, věhlasný americký týdeník Newsweek, jedna z hlavních mezinárodních zpravodajských agentur United Press International, světoznámá anglická tisková agentura Reuters, jedna z největších amerických společností zabývající se televizním a rádiovým vysíláním CBS nebo třeba i renomovaná americká televizní a rozhlasová společnost NBC. „Všechna velká americká média i mnohá další od CIA přijímají finanční prostředky.
CIA do nich pak dosazuje své lidi. A reportéry, kteří nepatří přímo k nim, dává na svou výplatní pásku, aby si je naklonili,“ prohlašuje v 50. letech jeden z propuštěných novinářů, jehož jméno není zveřejněno. Kdo celou tuto operaci vede?
Mají první loutky!
V roce 1948 je Frank Wisner (1909–1965), odborník na země jihovýchodní Evropy, které po 2. světové válce zasáhne komunistická vlna, jmenován ředitelem Úřadu pro speciální projekty (OSP).
Tato organizace se brzy stane tajnou větví CIA. Když se operace Drozd rozjede, má Wisner povolat vydavatele deníku Washington Post Philipa Grahama (1915–1963).
Ten má v rámci operace Drozd od 50. let tahat za nitky také deníku New York Times, Newsweeku a CBS. „V 50. letech bylo již do operace Drozd zataženo kolem tří tisíc mediálních pracovníků, kteří od CIA dostávali honoráře nebo byli přímo jejich smluvními zaměstnanci,“ tvrdí Alex Constantine, americký investigativní novinář. Co vše mají pro Ústřední zpravodajskou službu vykonávat?
Propagovat, krýt, ovládat!
Jedním z hlavních úkolů během studené války má být samozřejmě propaganda demokracie a šíření antisovětských myšlenek.
S tím souvisí i krytí tajných operací, prováděných CIA. Média tak nemají strkat nos do „špinavé práce“, kterou tajné služby doma i na území cizích států provádějí. Co mezi tyto prácičky patří?
Údajně se jedná o různé sabotáže, špionáže nepřátelských států, jejích představitelů včetně skryté podpory odbojových antikomunistických skupin v socialistických státech či zemích, které jsou „rudou sílou“ ohrožené. CIA tak de facto začne mít vliv na utváření politiky zahraničních států.
Pták v kleci
K odhalení detailů, týkajících se operace Drozd, dojde v roce 1975 v důsledku vyšetřování aktivit CIA americkým senátorem Frankem Churchem (1924–1975). Ve zprávě, zveřejněné v roce 1976 Kongresem Spojených států amerických, stojí:
„CIA provozuje celosvětovou síť několika set zahraničních osob, které jí poskytují požadované informace a někdy se pokoušejí ovlivnit i tamní veřejné mínění pomocí skryté propagandy.
Tito jedinci poskytují CIA přímý přístup do velkého množství novin a periodik, desítek tiskových a zpravodajských agentur, rozhlasových a televizních stanic, komerčních knižních vydavatelství a dalších zahraničních médií.“ Podle Churche stojí takové dezinformování světa americké daňové poplatníky kolem 265 milionů dolarů ročně (více než 5 miliard korun)!
Touto zprávou Kongres definitivně potvrdí, že Amerika – země, bojující proti komunismu a upozorňující na státem ovládaná, nesvobodná média, ve skutečnosti sdělovací prostředky ovládá také a používá stejné propagandistické praktiky jako jejich komunističtí nepřátelé. A to dokonce i v cizích zemích!