Krakonoš je vládce pohoří na severu Čech. Vousatá lidská postava s holí obchází krkonošské pahorky a střeží svůj rajón. Málokdo však ví, že Krakonoš je uměle vytvořeným pojmenováním. 

Jeho předchůdcem je rýbrcoul. Lidé jej v průběhu staletí líčí různě. Obvykle má však lidskou podobu. První dochované vyobrazení pochází z mapy německého kartografa Martina Helwiga (1516–1574) z roku 1561, kde má lví trup a ocas, orlí hlavu, křídla a pařáty. Překvapivě připomíná gryfa.

Muž s jelením parožím

Na rozdíl od bájného gryfa však má rýbrcoul na hlavě jelení paroží, opírá se o hůl rukama a po dvou nohách kráčí kupředu. Také v pověstech, které jsou v Krkonoších hojné od 16. do 19. století, mívá člověku podobný vzhled.

Bytost se vyznačuje tím, že má dobře zmapovaný místní terén a výborný přehled o lesních bylinkách a jejich využití. Čas od času prý také sedává na vrcholu Sněžky a křičí. 

Rýbrcoul není jediný

Popis rýbrcoula ve všech ohledech dokonale vystihuje šamany a kněze prapůvodních obyvatel našeho území. Ti chodili zahaleni ve zvířecí kůži a hlavy si zdobili parožím. Byli to rovněž dobří léčitelé a bylinkáři.

Je zajímavé, že blízkou příbuznou rýbrcoula je swiza, ženský lesní démon ze Šumavy oděný do vlčí kůže s parožím na hlavě. Znamená to, že zapomenuté primitivní kmeny ještě nedávno obývaly odlehlé horské oblasti?