Molpír je jednou z největších archeologických záhad Slovenska. Vrchol, na němž odpradávna dochází k podivným úkazům, obývala záhadná civilizace. Podle dosavadních výzkumů měla vlastní náboženství, neváhala obětovat děti či pojídat své druhy.
Jednoho dne ale sídliště náhle a nečekaně zaniklo. Co stálo za jeho zkázou?
V Malých Karpatech nad obcí Smolenice se tyčí kopec Malá Lateršarna s nenápadnou nadmořskou výškou 354 metrů. Dnes mu ale nikdo neřekne jinak než Molpír.
Neobydlený vrchol je častým cílem turistů nejen ze Slovenska, ale i z České republiky, neboť leží jen asi 50 kilometrů od českých hranic.
V době před 2600 let zdejší sídliště obývalo několik stovek příslušníků zvláštní civilizace, která je pro dnešní archeology stále hádankou. Podle některých odhadů mohlo jít o velmi specifický kult, či dokonce sektu.
Lidé z Molpíru uctívali neznámá božstva, obětovali děti a oddávali se kanibalismu. Největší záhadou však je náhlý zánik sídliště. Vše nasvědčuje tomu, že jej zasáhla rychlá a naprostá zkáza.
Obyvatelé Molpíru se uprostřed každodenní rutiny dali na úprk, vše nechali, jak je, a na místo už se nikdy nevrátili. Co se tu jen mohlo odehrát? Legenda vypráví o souboji velkých učitelů zdejších obyvatel s bytostmi z nebe, které sídliště rozmetaly.
![Kdo byli lidé, kteří se na Molpíru usadili a prováděli zde své strašlivé rituály?](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2025/02/pxfuel-12-e1739392376858-768x986.jpg)
Významné sídlo
Archeologové na území sídliště opakovaně provádějí výzkumy. Snaží se toho o pravěkých obyvatelích zjistit pokud možno co nejvíc. Veškeré nálezy totiž dokazují, že jde o velmi unikátní společenství.
Akropoli uvnitř hradiště ochraňují stejné hradby, které o staletí později začnou používat Keltové. Před Kelty je ovšem znají pouze středomořské kmeny. Jak se tento druh hradeb dostal ke slovensko-českým hranicím, není jasné.
Více mají jasno o tom, koho hradby měly chránit. Akropoli nejspíš obývala vysoce postavená osoba, možná dokonce kníže. Tomu se přisuzuje jeden z domů, který se odlišuje od všech ostatních. Měl dvě křídla a celkovou délku 25 metrů.
Na rozdíl od jiných domů se v něm ale nenašlo téměř žádné zlato, bronz či jantar, který by poukázal na sídlo panovníka. Navíc je tento domnělý palác rozbořený mnohem víc než ostatní domy. Kdo ho tedy obýval a co se tam stalo?
![Nakolik rituály a obřady lidí z Molpíru zahrnovaly lidské oběti a kanibalismus?](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2025/02/pxfuel-10-768x512.jpg)
Zabíjeli pro neznámé bohy
Bohaté nálezy z Molpíru dokládají různorodé kulturní kontakty s blízkými i vzdálenými oblastmi Evropy. I přes své čilé styky ale zdejší civilizace zůstává zahalena rouškou tajemství. Archeologové ale určité zvyklosti obyvatel Molpíru vystopovat dokázali.
Při některých se však tají dech. V blízkosti jednoho z obětišť jsou nalezeny nejen rozbité keramické nádoby či měsíčkovité a geometrické idoly, ale také dětské kosti a lebka. Podle všeho patří teprve dvouletému batoleti.
V základech jednoho z domů je nalezena další lidská lebka. Není pochyb o tom, že zdejší kultura pokládala i lidské oběti. Jejich ostatky navíc nesou jasné známky kanibalismu. Komu byly tyto oběti určeny?
Jako mnoho dalších aspektů týkajících se obyvatel sídliště, také jejich božstvo zůstává záhadou. Archeologové jej identifikovat nedokázali. Není vyloučeno, že šlo o komunitu s vlastním náboženstvím, či dokonce o jakousi uzavřenou sektu.
Vždyť i samotný vrch Molpír příliš nepřitahuje pozornost veřejnosti. Že by se nad ním vznášela nějaká prastará kletba?
![Ani archeologové nejsou údajně před atmosférou či prokletím Molpíru chránění...](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2025/02/pxfuel-11-768x432.jpg)
Odpudivá síla Molpíru
Kletbu zmiňuje i německý spisovatel a záhadolog Hartwig Hausdorf (*1955). Podle něj je přinejmenším zvláštní, že ani stovky let poté, co byl Molpír opuštěn, se k němu lidé nepřiblížili.
První náhodné nálezy historických předmětů pocházejí až z konce 19. století a teprve začátkem 20. století se na naleziště podívají první vědci. Překvapivě se Molpíru vyhnuli i hledači pokladů, přestože zdejší nálezy jsou pestré a bohaté.
Odradila je snad zlověstná atmosféra, která se podle Hausdorfa nad vrchem vznáší? Lokalitu poprvé prozkoumává československý archeolog Antonín Loubal (1910–1938).
Brzy po zahájení vykopávek však umírá, jeho zápisky jsou ztraceny a mizí také několik exponátů, které věnoval muzeu v Trnavě, a tak dnes již nikdo netuší, co vlastně objevil.
Další výzkumy přerušila válka a archeologové se k sídlišti vracejí až v 60. a 70. letech. Čím víc toho však odhalují, tím víc nezodpovězených otázek vyplouvá na povrch…