Samurajská dýka tantó ze 13. století je jedním z nejcennějších artefaktů japonského dědictví. Nikdo ovšem neví, kde se nyní nachází. Stopy po cenném poklady zmizely už před mnoha lety a jeho současný stav je neznámý. Kde může být? Možností je hned několik…
Podle japonského Úřadu pro kulturní záležitosti se v současné době pohřešuje více než stovka cenných národních předmětů, včetně důležitých starověkých pokladů. Mezi nimi je asi 52 mečů, 17 soch a 10 obrazů.
Jedním z nejcennějších ztracených artefaktů japonského dědictví je tantó Mei-Kunimitsu, samurajská dýka z 13. století nesoucího podpis slavného a uznávaného nožíře jménem Shintōgo Kunimitsu, jehož tvorbě se málokterý meč či dýka vyrovná.

Výrobky s jeho signaturou jsou proslulé svou nepřekonatelnou kvalitou a smyslem pro detail, proto jsou dnes také považovány za národní poklad. Jenže tento artefakt se ztratil zřejmě někdy v 90. letech minulého století.
Tehdy jej měl ve vlastnictví soukromý sběratel, v okamžiku jeho smrti ovšem končí také stopy po cenné dýce. Blýskne se ještě někdy ostří slavného nože na veřejnosti, nebo je poklad navždy ztracen?
Poklad na černém trhu
Japonské úřady se snaží mít o jednotlivých historicky a kulturně významných artefaktech přehled, jenže mnoho z nich končí v soukromých sbírkách.
A přestože zákon majitelům těchto cenností nařizuje hlásit, kde jsou uloženy, a oznámit případnou změnu vlastníka, mnozí toto nařízení ignorují nebo o něm vůbec nevědí.

Některé artefakty jsou později odcizeny nebo se ztrácí po smrti vlastníka kdesi mezi dalšími pozůstalostmi. Jindy se jednoduše nedaří s vlastníkem dlouhodobě spojit.
Existuje také silné podezření, že nemalá část národního pokladu zmizela na černém trhu, případně v trezorech vlivných osobností japonského podsvětí, mezi nimiž není vřelý vztah k japonské kultuře a historii ničím výjimečným. Má některý z mafiánských bossů v držení také ztracenou dýku?