Román Frankenstein, dílo, které otřáslo světem literatury, má možná mnohem konkrétnější inspiraci, než se zdá. Podle jedné z teorií stál za postavou šíleného vědce Viktora Frankensteina německý teolog, lékař, alchymista a okultista Johann Conrad Dippel.
Tento kontroverzní muž se narodil na hradě Frankenstein a proslul svými krutými experimenty a rituály. Ponořme se do života a díla této temné postavy a zjistěme, zda se jeho bizarní záliby staly předlohou pro literární monstrum.
Mladá žena pozoruje z pokoje hvězdy, jejichž třpyt se odráží od hladiny Ženevského jezera (jihozápadní Švýcarsko – pozn. red.).
Britská spisovatelka Mary Wollstonecraft Godwin, pozdějším příjmením Shelley (1797–1851), přemýšlí o své sázce s přáteli. Sázce, která má vést k napsání nejlepší strašidelné povídky. Poté pomalu usíná.
V polospánku má pocit, že se před ní objevuje podivný muž. „Spatřila jsem bledého studenta neposvátných umění, jak klečí vedle děsivé věci – bytosti, kterou sestrojil,“ vzpomíná později Mary na zvláštní vizi, kterou prožije nad ránem 16. června 1816.

Právě tento zážitek údajně stojí u vzniku kultovního románu Frankenstein aneb moderní Prométheus. Románu, vyprávějícímu o vytvoření umělého netvora excentrickým vědcem.
Co vše přispělo ke vzniku světoznámého anglického hororu, a jak může souviset s naší zemí?
Byl předlohou pro Frankensteina?
Podle jiné teorie měl být předlohou pro Viktora Frankensteina německý teolog, lékař, alchymista a okultista Johann Conrad Dippel (1673–1734). Tento bezcitný dobrodruh „proslul“ krutými a podivnými činy.
Neobvyklá byla jeho záliba v anatomii a zkoumání útrob živočichů i lidí. Mrtvá těla rád řezal a pitval, ale prováděl prý i jiné zvrhlé experimenty a magické rituály! Nevyhýbal se ani zkouškám s oživením zemřelých lidí a zvířat.
Navíc se narodil na hradě Frankensteinu u Darmstadtu, v německém Porýní!

Původ inspirace pro román Frankenstein je fascinujícím tématem, které spojuje literaturu s temnými zákoutími historie a legend.
Ať už se Mary Shelleyová inspirovala tragickými událostmi v Českém království, tajemstvím hradu Frankenstein, nebo životem a experimenty Johanna Conrada Dippela, je zřejmé, že její geniální dílo je protkáno ozvěnami skutečných hrůz a lidských obsesí.
Frankenstein tak zůstává nejen mistrovským dílem hororu, ale i připomínkou, jak tenká je hranice mezi fikcí a realitou, a jak hluboce se lidská představivost může dotýkat dávných tragédií.