Na území bolivijských And v nadmořské výšce 4000 metrů se nachází místo, jehož existence je záhadou. Ruiny chrámového komplexu zvaného Pumapunku jsou tvořeny kamennými bloky tak inženýrsky přesných tvarů, jako by byly opracovány moderní technologií.

Staré jsou však údajně až 15 000 let! Kdo před takovou dobou dokázal něco takového vyrobit?

Popadaný chrámový komplex Pumapunku se rozkládá na velké obdélníkové terase o rozměrech 167 × 117 metrů, která je součástí archeologického naleziště Tiwanaku v Bolívii.

Když k Pumapunku přijdete, dlouhou dobu zůstanete nehnutě stát a zírat na neuvěřitelnou technickou vyspělost zdejších dokonale řezaných kamenných bloků. Tyto monolity mají precizní pravé úhly a naprosto rovný povrch bez nerovností.

Na první pohled tak jednoznačně musí být vyrobeny moderní technologií, například technikou řezání kamene speciální pilou, diamantem, či dokonce laserem. V tomto případě to však zcela odporuje logice.

Mnozí badatelé totiž na základě svého zkoumání tvrdí, že Pumapunku může být staré až 15 000 let! Jací lidé mohli před tolika lety něco takového dokázat? Na místě žili primitivní domorodci neznající ani písmo, kteří byli vzdálenými předchůdci dávných Inků.

Pohyboval se mezi nimi snad někdo, kdo byl ve stavebnictví vyspělý stejně jako dnešní lidstvo?

Postrádá to veškerou logiku

Nejvíce šokující je, že některé kusy kamenných bloků mají dokonalý tvar písmene H a mají v sobě i různé drážky, otvory a díry. Mnohé z nich navíc mají stejné rozměry, jako by byly vyráběny sériově.

Celé to tak působí dojmem skládačky, která do sebe zapadá na milimetr přesně. Hmotnost největšího bloku je přitom odhadována na 131 tun! Chrám tedy kdysi musel být neobvykle bytelný. Další záhadou tak je, jaká síla tak odolnou stavbu rozmetala na kusy.

„Indiánské pověsti hovoří o tom, že Pumapunku zbudovali bozi, kteří umí létat, za jednu noc. A ti samí ji pak i zničili tím, že ji zvedli do vzduchu a nechali ji z výšky spadnout na zem, o kterou se rozbila,“ píše známý záhadolog Erich von Däniken (*1935).

Otazníků je skutečně hodně. Je tomu proto, že je Pumapunku opravdu dílem „bohů, kteří uměli létat“ – tedy bytostí z vesmíru?