V kalendáři byl duben 1862. Byl to druhý rok americké občanské války. Armády Unie a Konfederace se střetly v krvavé bitvě u Shilohu v Tennessee. Výsledek? Šestnáct tisíc těžce raněných, kteří čekali na blátivém bojišti nekonečně dlouho na lékařské ošetření.

Mnohým z nich hrozila smrt. Pak se stal zázrak.

Když bojiště pokryl soumrak přicházející noci, začaly rány vojáků zářit modrým světlem. Lze si představit bázeň těch raněných, kteří byli při vědomí. Přichází s modrým světlem smrt? Omyl!

Zdálo se, že se rány začínaly rychle hojit a již nastupující známky infekce mizely. Andělská záře, tak byl nazván tento záhadný jev. Máme pro něj nějaké vysvětlení?

Zázračná bakterie

Zpráva o této legendární události americké občanské války byla podrobena kritickému zkoumání a následnému experimentu. Ten prý ukázal, že by původcem modrého světla mohla být bakterie Photorhabdus luminiscens. Luminiscence-světélkování by byl její viditelný projev.

Její hlavní působení však spočívalo v tom, že omezila vznik infekce v otevřených ranách a zachránila tak mnoha raněným život.

Dodejme, že do objevu penicilinu v roce 1928 zbývala ještě dlouhá desetiletí a medicína si s infekcí v otevřených ranách nedokázala efektivně poradit.

Opatrné „možná“

Prospěšnému působení zmíněných bakterií údajně na bojišti u Shilohu napomáhalo i panující počasí. Tyto bakterie totiž prosperují v chladném a vlhkém prostředí. Právě takové bylo období po proběhnuvší bitvě.

To by vysvětlilo i skutečnost, že když byli ranění z bojiště odvezeni k ošetření do polních lazaretů, jejich rány přestaly světélkovat. Andělská záře byla projevem boje o život raněných vojáků, a to na bakteriální úrovni.

Bylo tomu skutečně tak? Vědci odpovídají opatrným „možná“, protože chybí relevantní důkazy. Nevylučují však, že by při vzácné souhře okolností mohla taková situace nastat, a to včetně možnosti pozorovat modré světlo produkované luminiscenční bakterií.