Otázka, zda templářský řád udržoval přímé vztahy s českými panovníky, patří mezi oblíbená témata historiků i milovníků záhad. Jisté je, že templáři přišli do českých zemí poměrně pozdě, pravděpodobně až kolem roku 1232 za vlády krále Václav I.. Tehdy získali první komendu v Praze a postupně také majetky na Moravě.

Někdy se zmiňuje, že užší kontakty na ně měli mít naši panovníci Václav II. (1271-1305) a Jan Lucemburský (1296-1346), ovšem přímé doklady o jejich zvláštním spojenectví s templáři historici nenašli.

Řád v českých zemích působil spíše jako hospodářská a duchovní instituce než politická síla. Když ho roku 1312 papež zrušil, jeho majetek se podle rozhodnutí církve většinou převedl na johanity nebo postupně přešel do rukou místní šlechty.

To znamená, že představa o „tajné ochraně templářů českými králi“ je spíše oblíbenou romantickou legendou než skutečným historickým faktem.

Místa, kde se mělo skrývat jmění

Dalším příběhem jitřícím fantazii je tajemství templářského pokladu. Mohlo se něco z něj skrývat v Čechách nebo na Moravě?

Mluví se o některých místech, která se s templářskými poklady spojují Nejčastěji se zmiňuje moravská obec Čejkovice, kde templáři od 13. století vybudovali rozsáhlé podzemní sklepy a komendu.

Podle místních pověstí by se v jejich spletitém labyrintu mohl skrývat nejenom poklad, ale dokonce i legendární Svatý grál.

Další slavnou lokalitou je zřícenina hradu Templštejn na Moravě. Tento hrad tvořil na konci 13. století skutečně templářskou komendu a podle legend má být poklad ukrytý buď ve zdech hradu, nebo na dně zdejší hluboké studny.

V pověstech se ale objevují i další místa, například hrad Veveří u Brna nebo některé lokality na Valašsku. U těchto míst však historici upozorňují, že přímé doklady o templářské přítomnosti chybějí a jde spíše o pozdější legendy.

Co si myslí záhadologové a archeologové

Záhadologové často vycházejí z myšlenky, že templáři před svým zrušením ukryli část majetku v odlehlých oblastech Evropy. České království by podle nich mohlo být ideálním místem, protože je hodně vzdálené od Francie, kde jejich pronásledování začalo.

Někteří badatelé dokonce tvrdí, že poklad se mohl skrývat v rozsáhlých podzemních systémech nebo na zapomenutých hradech.

Archeologové jsou ale mnohem střízlivější. Připomínají, že templáři v českých zemích nevlastnili tak velké majetky jako ve Francii nebo ve Středomoří. Navíc většina jejich hospodářství byla dobře evidována v listinách a po zrušení řádu přešla do jiných rukou.

Proto je podle historiků pravděpodobnější, že templářský poklad nacházející se u nás je spíše příjemnou směsí legend, romantiky a pozdějších fantazií než skutečně ukrytým zlatem.

Navzdory názoru archeologů ale příběh přežívá už více než sedm století. Možná právě proto, že každý starý hrad, tajná chodba nebo zasypaná studna v sobě stále nese zajímavé pokušení: co kdyby se v něm přece jenom něco našlo?