Třetí říše nebyla jenom o armádách a ideologii. V jejím stínu se odehrával i podivný příběh víry v hvězdy, proroctví a okultní síly.

Někteří nacističtí vůdci totiž nehledali odpovědi jenom ve strategii, ale i v horoskopech a věřili, že osud lze vyčíst z pohybu planet.

Jedním z nejznámějších stoupenců okultismu byl Heinrich Himmler (1900-1945), šéf SS, který měl slabost pro mystiku, germánské mýty i astrologii.

Pod jeho patronací vznikaly instituce jako Ahnenerbe, které měly zkoumat „tajemství dávných civilizací“ a hledat důkazy o nadřazenosti árijské rasy.

Astrologie zde hrála svou roli, nebyla jen kuriozitou, ale nástrojem, jak nahlížet budoucnost a legitimizovat rozhodnutí. Himmler i jeho okolí věřili, že kosmické síly mohou ovlivňovat běh dějin, a snažili se tyto síly „číst“ i využívat.

Cesta do Británie podle předpovědi

Zajímavý vztah k astrologii měl i Rudolf Hess (1894-1987), zástupce Adolfa Hitlera. Hess byl známý svou důvěrou v horoskopy a rady astrologů.

Právě astrologické předpovědi údajně sehrály roli v jeho podivné misi v roce 1941, kdy bez vědomí Hitlera odletěl do Velké Británie, aby jednal o míru.

Některé zdroje tvrdí, že věřil v „příznivé postavení hvězd“, které mělo jeho cestu ochránit a dovést k úspěchu. Místo toho však skončil v zajetí a jeho čin byl v Německu označen za šílenství.

Po tomto incidentu se nacistický režim od astrologie na čas oficiálně distancoval a mnoho astrologů bylo zatčeno, ironicky právě těmi, kdo jim dříve naslouchali.

Zvláštní paradox

Ani Adolf Hitler (1889-1945) sám nebyl vůči podobným vlivům zcela imunní, i když si udržoval odstup. Podle některých svědectví naslouchal proroctvím a nechával si vykládat budoucnost, zejména v období nejistoty.

Astrologové a věštci se pohybovali v zákulisí režimu a nabízeli své služby, často s cílem ovlivnit rozhodování nebo si zajistit přízeň mocných. Některé předpovědi slibovaly tisíciletou říši, jiné varovaly před katastrofou a právě ty druhé byly obvykle umlčeny.

Příběh nacistů a astrologie tak ukazuje zvláštní paradox: režim, který se navenek opíral o racionalitu a sílu, zároveň v zákulisí koketoval s iracionální vírou v osud, hvězdy a neviditelné síly.