Císař a český král Karel IV. patří ve své době k největším sběratelům svatých relikvií v Evropě. Shromažďuje trny z Kristovy koruny, ostatky apoštolů i předměty spojené s ukřižováním Ježíše.
Kolem jeho sbírky se začínají šířit pověsti o zázracích, podivných znameních a nadpřirozené ochraně českého království. Šlo jen o hlubokou středověkou víru, nebo se kolem Karlových relikvií skutečně dělo něco nevysvětlitelného?
Vyrůstá ve Francii, kde poznává mimořádnou úctu ke svatým ostatkům. Už tehdy Karel IV. (1316-1378) věří, že relikvie nejsou jen symboly víry, ale skutečné spojení mezi nebem a zemí.
Když se stává českým králem a později císařem Svaté říše římské, začíná budovat jednu z největších sbírek relikvií své doby. Získává například dva trny z Kristovy trnové koruny, části ostatků apoštolů, úlomky údajného Kristova kříže či relikvie svatého Václava.
Nejcennější poklady ukládá na Karlštejně, zejména do mystické kaple svatého Kříže, kterou nechává vyzdobit drahokamy tak, aby připomínala nebeský Jeruzalém. Podle dobových kronik mají relikvie chránit českou zemi před morem, válkami i Božím hněvem. Lidé věří, že jejich veřejné vystavení přináší uzdravení a odpuštění hříchů.

Uzdravování poutníků
S relikviemi jsou spojovány i neobvyklé úkazy. Středověké záznamy popisují případy náhlého uzdravení poutníků nebo zvláštní světla objevující se během vystavování ostatků.
Některé legendy tvrdí, že při slavnostních procesích lidé cítili nevysvětlitelnou vůni kadidla či slyšeli „andělský zpěv“. Historici ale dnes upozorňují, že podobná svědectví byla ve středověku běžná a měla posilovat víru věřících.
Přesto připouštějí, že Karel IV. vnímal relikvie mimořádně osobně. Podle historika umění Jana Royta pro císaře představovaly relikvie „eschatologickou jistotu“, tedy ochranu spásy a důkaz Boží přízně. Karel navíc věří, že díky relikviím učiní z Prahy nové duchovní centrum Evropy.

Atmosféra přetrvává
Právě tady se názory odborníků a záhadologů rozcházejí. Historici většinou tvrdí, že relikvie byly především mocenským a duchovním symbolem středověkého panovníka. Čím vzácnější ostatky král vlastnil, tím větší prestiž získával.
Záhadologové ale upozorňují na podivnou atmosféru kaple svatého Kříže na Karlštejně, kde mnozí návštěvníci i dnes popisují zvláštní ticho, tlak nebo silné emoce.
Objevují se dokonce teorie, že některé relikvie mohly být spojovány s mystickou energií nebo že Karel IV. znal tajemství, která měla obyčejným lidem zůstat skryta. Jisté je jediné, fascinace Karlovou sbírkou přetrvává už více než šest století.
A když člověk vstoupí do potemnělé kaple plné zlata, drahokamů a ostatků svatých, snadno pochopí proč.