Na českém území najdeme tři rozhledny, které spojuje společný záměr a jež daleko přesahují rozměr turistické zajímavosti. V Chebu, v Aši a na vrchu Tanečnice v Českosaském Švýcarsku.

Jde jenom o pouhé rozhledny, nebo tyto stavby mají i nějaké temné mystické pozadí? Jaký byl jejich účel? Vytvářejí snad nějakou geomantickou síť? A kdo je vlastně postavil? Pátrání v historii těchto kamenných věží přináší nejedno překvapení.

Po smrti prvního kancléře Německa Otto von Bismarcka (1815–1898) uveřejnilo v roce 1889 německé studentstvo výzvu ke stavbě Bismarckových věží.

Odvolávalo se v ní na starodávné zvyky Sasů a Normanů, kteří nad těly svých padlých reků vztyčovaly prosté sloupy, na jejichž vrcholech plály ohně. A stejně tak měly být na Bismarckovu počest stavěny „mohutné žulové nositelky ohně“.

Doporučovalo se, aby konstrukce takové věže byla jednoduchá, na masivním základě a zdobená pouze Bismarckovým citátem nebo znakem. Vždy 1. dubna, v den Bismarckových narozenin nebo 21. června o letním slunovratu měly na vrcholu takové věže zaplát ohně.

Magické datum slunovratu ohnivým rituálem odkazovalo na dávné pohanské zvyky. Výzva přišla velmi vhod příslušníkům všeněmecké strany. Šlo o politickou stranu s okultními zájmy?    

Dávno před nacisty

Všeněmecká strana a hnutí v čele s rytířem Georgem von Schönerer (1842–1921) se v mnoha bodech podobají pozdější nacistické straně. Nesnášejí židy, Slovany (zvláště Čechy), svobodné zednáře a podobná hnutí.

Rytíř von Schönerer se nechá titulovat slovem „vůdce“. Jejich pozdravem je „heil“. Příslušníkem hnutí se může stát pouze čistý árijec. Vstup je zapovězen jak Židům, tak i Slovanům. Ženy nosí jednoduché oblečení, líčení je zakázáno.

Propaguje se vegetariánství, cvičení na zdravém vzduchu a abstinence. Jejich tajným poznávacím znamením je chrpa. Zpívají německé bojové písně. Fascinuje je germánská historie, mytologie, rituály a runy. Zavádějí dokonce vlastní letopočet.

Ten jejich začíná oproti tomu našemu roku 113 našeho letopočtu, kdy v bitvě u Noreie poraziliGermáni Římany. Jak však toto hnutí ovlivnilo výstavbu Bismarckovy věže u Chebu?

Runová věž

Stavbě kamenné věže na Zelené hoře u Chebu předchází v roce 1891 vybudování dřevěné rozhledny. Ta slouží k rozhledům po kraji do roku 1909, kdy je na jejím místě vybudována rozhledna kamenná.

Příslušníci všeněmecké strany podstatně ovlivňují vzhled chebské Bismarckovy věže a „obohacují“ jej o své i starogermánské symboly: mytologické symboly spojené s evangelickým hnutím.

Součástí slavnostního otevření je i odhalení bronzového reliéfu knížete Oto von Bismarcka, jemuž byla „zasvěcena“. Mírumilovná a bohulibá akce se stává nástrojem politické propagandy.

Přitažlivost Bismarckovy věže zvyšují i runové nápisy, jimiž je vyzdoben její interiér. Runovou výzdobu značně skepticky komentují i chebské noviny. Kdo prý bude luštit tajemné runové nápisy? Jsou však skutečně tajemné?

Sdělení zapsaná runami jsou kupodivu prostá. Oslavují Bismarcka, nebo sdělují, že na výstavbu rozhledny přispěli chebští řezníci. Každá runa je prý mocným tvarovým zářičem sama o sobě. Je tedy takto vyzdobená rozhledna generátorem mystické energie?