Koruna na hlavě ještě neznamená jistotu. České dějiny ukazují, že mnozí panovníci hledají odpovědi tam, kam běžní lidé vzhlížejí jen za jasných nocí – ke hvězdám. Astrologie není na středověkých a renesančních dvorech pouhou kuriozitou.
Představuje respektovanou nauku, která ovlivňuje volbu korunovací, svateb, válek i státních rozhodnutí. Jak velkou moc mají planety nad českými králi a císaři?
Už Přemysl Otakar II. (1233-1278) vyrůstá v době, kdy jsou astrologové běžnou součástí panovnických dvorů.
Přímé důkazy o tom, že by se rozhodoval výhradně podle horoskopů, sice chybějí, kroniky ale potvrzují, že nebeská znamení jsou považována za důležitou součást vladařské moudrosti. Skutečný rozkvět přichází až za Karla IV. (1316-1378).
Císař věří, že vesmír funguje podle božského řádu a panovník jej musí respektovat. Datum korunovace, zakládání významných staveb i některé státnické kroky mají odpovídat příznivým konstelacím.
Na jeho dvoře působí vzdělaní hvězdopravci, kteří sestavují astrologické výklady stejně samozřejmě jako právníci královské listiny. Pro Karla nejsou hvězdy prostředkem věštění, ale součástí harmonie mezi nebem a zemí.

Hrad se mění v laboratoř
Ještě tajemnější atmosféra obklopuje vládu Václava IV.(1361-1419). Ten se zajímá o astrologii, alchymii i různé okultní nauky, které tehdy zažívají nebývalý rozkvět.
Ferdinand I. Habsburský (1503-1564) využívá astrologické rady při plánování dynastických sňatků a významných politických kroků, podobně i Maxmilián II. (1527-1576) projevuje zájem o hvězdné předpovědi, ačkoli je navenek zdrženlivější.
Skutečným vládcem hvězd se však stává až Rudolf II. (1552-1612). Pražský hrad proměňuje v laboratoř záhad, kde se potkávají astronomové, astrologové, alchymisté i kabalisté z celé Evropy.
Slavný Tycho Brahe (1546-1601) pozoruje pohyb planet, zatímco Johannes Kepler (1571-1630) vedle svých převratných astronomických objevů sestavuje císařovy horoskopy.
Rudolf nechává zkoumat nejen vlastní osud, ale i budoucnost habsburské říše. Kdy uzavřít spojenectví? Kdy vyrazit do války? Přichází nemoc nebo spiknutí? Odpovědi se hledají na noční obloze.
Právě za jeho vlády mizí hranice mezi rodící se vědou a starobylou mystikou a Praha získává pověst jednoho z nejzáhadnějších měst Evropy.

Zájem slábne
Význam astrologie postupně slábne, přesto z královských komnat nikdy zcela nemizí. Na přelomu 16. a 17. století už sice sílí hlas moderní vědy, jenže panovníci dobře vědí, že nejistá budoucnost budí strach bez ohledu na dobu.
Když jde o korunu, moc i vlastní život, proč se nezeptat hvězd? Dodnes proto historici nacházejí v archivech horoskopy českých králů, astrologické kalendáře i záznamy o dvorních hvězdářích.
Jsou tichým svědectvím časů, kdy se věřilo, že osudy říší se nepíší jen na pergamenu, ale i mezi souhvězdími.