O svatém Václavovi se vyprávějí příběhy, v nichž se realita náhle láme do něčeho nevysvětlitelného. Na místě jeho vraždy se znovu objevuje krev, nad jeho hlavou se ukazují andělé a při převozu ostatků do Prahy se dějí podivné věci.

Zázraky jsou součástí nejstarších václavských legend, otázkou však zůstává, co přesně za nimi stojí.

Jeden z nejpodivnějších příběhů se odehrává bezprostředně po Václavově (907-935) smrti. Podle legend je jeho krev na místě vraždy smývána, ale znovu se objevuje. Místo, které má být očištěné, se opět barví krví.

Právě tento motiv patří mezi nejstarší václavské zázraky a objevuje se v legendární tradici, která vzniká už krátce po jeho smrti. Pozdější vyprávění přidávají další podivuhodné události. Historici ale upozorňují, že legendy nejsou moderními reportážemi.

Jejich cílem je především ukázat světce jako člověka, jehož svatost potvrzují mimořádné události.

Kříž nad hlavou a dva andělé

Ještě působivější obraz nabízí legenda o setkání Václava s německým králem Jindřichem Ptáčníkem. Václav přichází na sněm pozdě a král údajně nařizuje, aby mu nikdo nevzdal poctu.

Jenže ve chvíli, kdy se Václav objeví, Jindřich podle příběhu vstává. Nad knížetem totiž spatří zářící kříž a po jeho stranách dva anděly. Z ponížení je rázem pocta a z Václavova příchodu se stává okamžik, který potvrzuje jeho výjimečnost.

Právě s touto legendou se později spojuje také motiv kříže na Václavově přilbě. Nejde však o historicky doloženou událost, je to součást hagiografické tradice, která se postupně rozvíjí.

Ostatky, které se nechtějí pohnout

Největší záhada přichází až po smrti. Když Václavovy ostatky převáží ze Staré Boleslavi do Prahy, legendy popisují řadu mimořádných událostí. Na cestě má být rozvodněná voda a zničený most, přesto se tělo dostává dál.

Jiné podání vypráví, že se vůz s ostatky odmítá pohnout. Nepomáhá ani zapojení mnoha zvířat. Teprve když se lidé společně modlí, vůz se podle legendy rozjede.

Vyprávění navíc hovoří o zázračně zahojených ranách na těle mučedníka a později také o vězních, kteří jsou po modlitbě ke svatému Václavovi osvobozeni z pout. Příběh se stává záhadou.

Nejstarší prameny ukazují, že se zázraky kolem Václava začínají objevovat především v příbězích o jeho smrti a posmrtném kultu.

Historik Martin Čapský (*1974) upozorňuje, že obraz Václava se v průběhu staletí mění podle toho, co od legend očekává jejich publikum.

Dějepisec Petr Kubín (*1967) zase připomíná, že o skutečném Václavově životě máme ve srovnání s množstvím pozdějších legend jen velmi málo spolehlivých zpráv.