Ohlušující výbuch otřese Pearl Harborem. Je ráno 7. prosince 1941 a japonský útok mění americkou námořní základnu v peklo. Torpéda posílají lodě ke dnu, hladinu pokrývá hořící nafta a začíná jeden z nejosudovějších dnů 20. století.
Všude panuje zmatek, ozývají se vyděšené výkřiky, nebe zahaluje kouř. Japonští letci se mohou radovat. Svého nepřítele nachytali zcela nepřipraveného. Jak k tomu mohlo dojít? Zastánci konspiračních teorií jsou přesvědčeni, že odpověď je velice jednoduchá.
Americká vláda svou námořní základnu údajně obětovala úmyslně! Jak jinak vysvětlit, že tolikrát ignorovala varování o blížící se zkáze?
Jenom konspirace?
Americký prezident Franklin Delano Roosevelt (1882–1945) je z útoku na Pearl Harbor údajně šokovaný. „7. prosinec 1941 bude navždy dnem hanby. S vírou v naše ozbrojené síly, s nekonečným odhodláním našeho lidu dosáhneme konečného vítězství.
K tomu nám dopomáhej Bůh,“ prohlašuje před Kongresem Spojených států amerických hned den po útoku. USA vyhlašují válku Japonsku a zapojují se do druhé světové války. Přitom něco takového bylo do té doby naprosto nemyslitelné.
Veřejné mínění totiž stojí jednoznačně proti americkému zapojení do jakékoli války. Navíc samotný prezident Roosevelt ještě během volební kampaně k podpoře své kandidatury prohlašuje: „Řekl jsem to již dříve, ale budu to opakovat stále znova a znova:
vaši hoši nebudou vysláni do žádné cizí války.“ S vývojem událostí je však čím dál zřejmější, že se proti mocnostem Osy (Německo, Itálie a Japonsko-pozn. red.) budou muset spojit všechny demokratické země…
Ďábelský plán
Situace je neudržitelná. Po vítězství nad Francií ovládá v létě roku 1940 nacistický diktátor Adolf Hitler (1889–1945) přímo nebo prostřednictvím svých spojenců takřka celou Evropu. Poslední baštou odporu je Velká Británie, která požaduje pomoc od Ameriky.
„Kongres mi to nikdy neschválí. Lidi u nás jsou proti válce,“ říká jim však Roosevelt. Teprve útok na Pearl Harbor všechno změní. Veřejné mínění náhle válku schvaluje, a Kongres s ní proto nemá problém.
V současné době mnozí badatelé věří, že americká vláda o připravovaném útoku věděla a záměrně mu nezabránila.
„Navzdory opakovaným varováním se vláda projevovala nepochopitelně neschopně, až se skoro zdá, že hrozbu úmyslně přehlížela,“ vysvětluje současný britský odborník na konspirační teorie Jamie King a pokračuje, „mimo jiné tomu prý nahrává také skutečnost, že všechny obchodní lodě plující v západním Pacifiku byly v den útoku zastaveny.
Patrně proto, aby nespatřily japonské letky a aby nevyvolaly poplach, který by zničil pečlivý Rooseveltův plán.“ Skutečně byl Pearl Harbor podobným způsobem obětován?
