Zlato, drahé kameny, relikvie, zbraně i předměty, které mají připomínat nejstarší české panovníky. Poklad spojený se svatým Václavem a přemyslovskou dynastií po staletí dráždí lidskou fantazii.
Některé cennosti se dochovaly dodnes, jiné zmizely v bouřlivých dějinách. Pátrání po těch ztracených připomíná dobrodružný román.
Když se řekne poklad svatého Václava, člověk si snadno představí tajnou komnatu plnou mincí, drahokamů a šperků. Skutečnost je ale mnohem zajímavější. Středověký panovnický poklad totiž není jen sbírkou bohatství.
Patří do něj také relikvie, liturgické předměty, zbraně, insignie a dary, které mají obrovskou symbolickou hodnotu.
Svatováclavský kult navíc postupně spojuje českou státnost s osobou knížete Václava (907-935). Když tedy Karel IV. (1316-1378) ve 14. století nechává zhotovit novou korunu, není to obyčejný královský šperk.
Svatováclavská koruna se stává majetkem patrona země a český panovník si ji při korunovaci pouze „půjčuje“. Pražský hrad dnes uvádí, že koruna vzniká pro Karlovu korunovaci roku 1347 a je později doplňována vzácnými kameny.
Když se poklad musí dát na útěk
Právě tady začíná nejnapínavější část příběhu. Panovnické klenoty nejsou bezpečně zamčené na jednom místě po celá staletí. Naopak, v okamžiku nebezpečí putují z místa na místo.
Koruna a další cennosti se dostávají na Karlštejn, do Prahy, na Staroměstskou radnici nebo do úřadu Desek zemských. Během válek a politických otřesů se jejich cesta komplikuje ještě víc. Karlštejnská kaple svatého Kříže je přitom zabezpečena mimořádně důkladně:
Klenoty jsou chráněny zámky, pečetěmi a přesně stanovenými pravidly pro jejich otevření. Historické prameny dokládají například převozy během neklidného období kolem roku 1611 a následné návraty na Karlštejn.
A přemyslovské poklady? Tady je příběh ještě tajemnější. Některé předměty se ztrácejí během válek, rabování a přesunů chrámových pokladů.
U svatováclavského meče například historické prameny zaznamenávají existenci nádherné zlaté pochvy zdobené perlami a drahými kameny. Pozdější inventáře už o ní mlčí. Přesně nevíme, kdy zmizela, a historici mohou pouze rekonstruovat možné okolnosti jejího osudu. Právě podobné mezery v pramenech dávají vzniknout legendám o ukrytém bohatství.
Poklad možná neleží pod zemí
Největší kouzlo „pokladu svatého Václava“ tak spočívá v tom, že nemusí existovat jediná tajná truhla čekající na nálezce. Část pokladu se dochovala v kostelech, muzeích a státních sbírkách, jiná mizí beze stopy. To je pro lovce záhad neodolatelné.
Každý neúplný inventář, zmizelá relikvie nebo zmínka o cenném předmětu otevírá další otázku: Kam se poděl? Nejslavnější český korunovační poklad nakonec není ztracený.
Svatováclavská koruna spolu s dalšími korunovačními klenoty spočívá v Korunní komoře chrámu svatého Víta. Dveře i pancéřová skříň mají sedm zámků a k jejich otevření se musí sejít sedm držitelů klíčů.
Tajemství tedy přetrvává, jen neleží tam, kde by ho čekal dobrodruh s lopatou. Největší český poklad totiž není jen o zlatě. Je o příběhu, který se předává přes tisíc let a o předmětech, jejichž zmizení je stejně fascinující jako případné nalezení.
