Na první pohled nenápadný kopec uprostřed Hané skrývá příběhy, v nichž vystupuje král Ječmínek, pekelník vrhající obří balvany i tajemný poklad. Velký Kosíř přitom nabízí víc než jen lidovou fantazii.

V jeho okolí se nacházejí stopy dávného osídlení, zkameněliny pravěkého moře a také místo, kde se skutečně objevoval zlatý písek. Kde končí pověst a začíná historie?

Velký Kosíř měří 442 metrů, ale v rovinaté Hané působí téměř jako horský obr. Není divu, že si naši předkové jeho nápadnou siluetu vysvětlovali po svém. Podle jedné z nejznámějších pověstí se tu odehrává souboj krále Ječmínka s ďáblem a jeho pekelným vojskem.

Čerti chtějí ovládnout úrodný kraj a zasypávají Hanáky obrovskými kameny. Jenže místní se nevzdávají a s pomocí Ječmínka se postaví na odpor. Když se do boje vloží sám vládce pekel, vrhne po králi obrovský balvan. Ječmínek se však ubrání a ďábel kámen upustí.

Ten dopadne na zem, postupně získá protáhlý tvar připomínající kosu a vzniká Velký Kosíř. Alespoň podle legendy. Geologové mají pro zdejší kopec mnohem méně pekelné vysvětlení.

Zlatá stružka: Poklad, který není tak docela smyšlený

Pověsti slibují na Kosíři ukrytý poklad, který vydá své bohatství teprve v nejhorších časech. Zlato se tu ale nemusí hledat jen s krumpáčem v ruce.

Od severních svahů stéká do hanácké nížiny Zlatá stružka, jejíž nánosy skutečně obsahovaly drobné částečky zlata. V minulosti se zdejší zlatonosné sedimenty dokonce několikrát přerýžovávaly.

To ovšem neznamená, že pod kopcem leží pohádková truhla plná mincí nebo že tu existuje bohaté zlaté ložisko. Drobné zlatinky ve vodních nánosech a obrovský poklad jsou dvě docela rozdílné věci. Kosíř navíc vydává i jiný druh bohatství: archeologické nálezy.

V roce 1972 se na jeho úbočí objevuje takzvaná Kosířská Venuše, hliněné torzo ženské sošky staré přibližně 5500 let. Její skutečný původ je možná méně senzační než bájný poklad, ale o životě dávných obyvatel vypovídá mnohem víc.

Hora, která pamatuje moře

Kdybychom se mohli vrátit o stovky milionů let zpátky, místo hanáckých polí bychom tu našli úplně jiný svět.

V období devonu, přibližně před 390 miliony let, se v oblasti rozvíjely mořské ekosystémy a vznikaly vápence, které dnes odkrývají lomy u Čelechovic na Hané.

Zkameněliny korálů, ramenonožců, lilijic a trilobitů připomínají dobu, kdy se zdejší krajina nacházela pod hladinou moře. Ještě jedna záhada si zaslouží vysvětlení: Velký Kosíř není vyhaslá sopka, jak někdy tvrdí místní pověsti.

Jeho geologický příběh souvisí s dávnými usazeninami a složitým vývojem zdejších hornin. Hora tak nabízí skutečné tajemství, jen trochu jiné, než jaké slibují legendy.

Nemusíme věřit na čerty ani na kouzla, abychom při pohledu na její siluetu cítili, že pod zdánlivě poklidnou Hanou leží příběhy mnohem starší než lidstvo samo.