Na reklamě společnosti Kleenex z roku 1986 není zdánlivě nic moc zvláštního. Mladá žena a jakési podivné skřetí dítě sedí na seně a žena si zlehka pohrává s kapesníčkem, který se následně v detailním záběru vznáší vzduchem za doporovdu písně It’s a Fine Day.
Nikdo by si asi před premiérou reklamy nedokázal představit, co její přehrání způsobí mezi japonskými diváky. Reklama byla podle jejich soudu natolik podivná a nepochopitelná, že z ní měli nepříjemné pocity a návaly nervozity.
Na televizi se začaly okamžitě valit stížnosti a požadavky, aby byla co nejdříve stažena.
Aby toho nebylo málo, začaly se mezi lidmi šířit děsivé legendy. Jedna z těch nejrozšířenějších například tvrdila, že žena z reklamy krátce po natáčení zešílela a později zemřela v psychiatrické léčebně.
Pochopitelně se jednalo o nesmysl a hlavní protagonistka z reklamy na kapesníčky je naživu dodnes a psychicky je v úplně pořádku.
Samotná televize odmítala reklamu stáhnout, protože neměla v ruce žádný zjevný důvod. Nakonec se toho ujala sama firma Kleenex, která reklamu stáhla a nahradila ji jinou.
Nedá se však říci, že by šlo z pohledu firmy o neúspěch, ba právě naopak, nicneříkající a v podstatě nudná reklama svou podivností zaujala jako málokterá v historii.