Většina předpovědí konce světa má kořeny v různých kultech či v náboženství, nejčastěji přímo v Bibli. Co když se ale výkladu Písma svatého a předpovědí našeho konce ujmou uznávaní vědci?
Do analýzy informací z Bible se pustil kupříkladu známý anglický fyzik Isaac Newton (1643-1727).
Z jeho spisů, které v roce 2007 zveřejnila Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, vyplývá, že by konec světa měl nastat v roce 2060. Výpočet Newton založil na úryvku knihy proroka Daniela.
Podle Newtona má mezi obnovením Svaté říše římské v roce 800 a koncem světa uplynout 1260 let.
Proč se ale vůbec předpovídáním konce světa známý vědec vůbec zabýval? Odborníci poukazují na to, že Newton se dlouhodobě nevěnoval jen fyzice, ale i astronomii, filozofii a údajně také alchymii.
A na začátku 17. století byly představy o zániku světa silným tématem, které lákalo i vědecké kapacity. Nechal se tedy i on zlákat populárním tématem? Nebo snad věděl něco víc?
Důležité je podívat se ale i na to, co si o konci světa myslí vědci současní. Nedávno zesnulý britský fyzik Stephen Hawking (*1942) byl kupříkladu přesvědčen, že zánik hrozí lidstvu do sta let.
Nepostará se o něj ale Bůh nebo meteorit, nýbrž stále chytřejší umělá inteligence, která rozpoutá apokalypsu. „Jsme příliš pomalí a omezení biologickou evolucí, proto budeme nahrazeni,“ varuje vědec.
To americký astrobiolog James Kasting (1953) nám dává mnohem víc času. Planeta se podle něj stane neobyvatelnou za půl miliardy let. Důvod? Fatální zvýšení podílu oxidu uhličitého v atmosféře. Jednoduše řečeno:
vzduch se stane pro lidskou rasu nedýchatelným. Jenže mnozí záhadologové poukazují na to, že za půl miliardy let už se možná lidstvo vyvine natolik, aby i takovou změnu ustálo.
Vědeckých teorií konce světa je nicméně celá řada. Letos v únoru přišli vědci s celou řadou scénářů, které nepracují pouze se zánikem naší planety, ale rovnou se zánikem celého vesmíru.
Podle nich se může vesmír smrsknout, roztrhnout nebo nastane všepohlcující mráz.
Britský badatel Antonio Padilla zase tvrdí, že konec světa způsobí temná energie, která se roztahuje po vesmíru. A zas tak dlouho už to podle něj nepotrvá.
„Předpokládáme, že by vesmír mohl zaniknout zhruba za řádově desítky milionů let, což je z kosmologického hlediska poměrně krátká doba,“ říká. Jak to bude doopravdy? Čeká naši planetu ještě alespoň několik milionů relativně bezstarostných let?