Na indonéském ostrově Sulawesi žije kmen Toraja, který má z evropského pohledu skutečně podivné rituály. Lidé z tohoto kmene totiž věří, že život smrtí nekončí. O své zemřelé příbuzné proto pečují, jakoby ani nikdy nezemřeli. Jejich mrtvá těla umývají, krmí a odívají do čistého oblečení!
Domorodci z ostrova Sulawesi slaví každé tři roky zvláštní festival zvaný Ma´Nene. Tato slavnost vzdáleně připomíná naše dušičky, při níž se má vzpomínat na zesnulé a připomínat si jejich odkaz. To je ale to jediné, co mají tyto dva svátky společné.
Jejich následná realizace je již zcela odlišná. Torajové totiž velmi silně věří v posmrtný život a neuznávají tělesný rozklad. Ke svým mrtvým se proto chovají podobně, jako kdyby byli pouze nemocní.
Jakmile některý z rodinných příslušníků zemře, zbylí členové jeho tělo nabalzamují a ponechají v domácnosti, kde o něj i nadále pečují.
Jakmile se sejdou všichni příbuzní z širokého okolí a dají se dohromady rodinné finance (což může trvat i několik měsíců), vystrojí se zemřelému okázalý pohřeb, při kterém je nebožtík slavnostně uložen do rakve a odnesen na torajské skalní pohřebiště.
Jenže ani tímto aktem cesta zemřelého nekončí. Každé tři roky při festivalu Ma´Nene jsou těla vyzvednuta z rakví, omyta, učesána a převlečena. Domorodci se s nimi poté celý den fotí a prochází po vesnici.
Na závěr slavnostního dne jsou mrtví znovu uloženi do rakví a odneseni zpět na pohřebiště.
Tento bizarní zvyk má mimo jiné zajistit domorodcům velkou úrodu. Místní totiž věří, že festivalem uspokojí duchy zemřelých a ti jim poté nadělí bohatou sklizeň. Není známo, jak je tato tradice stará.
Torajové svou historii zapisují teprve od počátku 20. století. Na základě archeologických nálezů bylo však prokázáno, že již kolem roku 800 n. l. takový obyčej existoval. Jedná se tedy o velmi starou tradici, i když pro Evropany poněkud neobvyklou.