Loupeživý rytíř Racek z Ronova marně přemýšlí, jak by ochránil své nepoctivě nabyté poklady. Nakonec povolá samotného ďábla a žádá jej o pomoc. Kníže pekel požaduje na oplátku Rackovu duši.
Ale to loupeživého pána netrápí, pro své ničemné skutky už peklu stejně propadl! Jde pouze o vymyšlenou báchorku?
Od té doby tedy hlídá naloupené bohatství pekelná obluda a Racek může být v klidu. Ovšem jen do času. Nadejde chvíle, kdy si pekelník přijde pro to, co mu slíbil. Z nebe sjede ohromný blesk a nesežehne jen Racka a jeho kumpány, ale pro jistotu celý hrad.
Aspoň tolik říká pověst o zániku hradu Ronova nad Sázavou, nacházejícího se na Vysočině. Pravda je taková, že nějaké nepoctivce tato středověká pevnost opravdu hostila. O koho šlo?
Tak pan Čeněk z Ronova sebere počátkem 15. stol. klášteru ve Žďáru nad Sázavou pět hamrů a velký kus lesa a z opatových stížností si nic nedělá. Zmocní-li se i něčeho jiného, co by mohl ukrývat v podzemí hradu jako bájný Racek, nevíme.
Za to je skoro jisté, že všechny poklady z hradu odnesou husité, když jej roku 1424 dobydou a vyplení. Avšak hrad poté ještě nějaký čas stojí. Může mít tedy pověst o zdejších pokladech reálné, přestože značně překroucené, jádro?