Podle legend má být dílem obrů, podle archeologů jde o keltské hradisko. Nejvýše položené a také jedno z nejstarších u nás. Zříceniny původně až 5 metrů vysokého kamenného valu se vypínají na skalním ostrohu ve výšce přes 900 metrů nad mořem.
Co tato vpravdě obří stavba na šumavském vrchu jménem Valy vlastně střežila a čemu sloužila? To je jedna z doposud nevyřešených záhad.
Po stavitelích ani obyvatelích tohoto důležitého místa totiž nezůstaly žádné stopy a není ani jasné, jak hradisko zaniklo.
Archeologové se domnívají, že více než 2000 let stará pevnost sloužila k ochraně nedalekých nalezišť zlata. V tom případě by ale mělo být důkazů o osídlení Obřího hradu mnohem více.
Pravděpodobnější tak může být domněnka, že opevnění bylo vlastně posvátným územím, sloužícím ke keltským rituálům, a masivní hradby měly chránit kněží před démony a zlými duchy.
Místní legenda navíc uvádí, že lidé v troskách hradu nalezli tři metry dlouhé kosti, ze kterých pak postavili lávku přes nedalekou říčku Losenici.