Z proříznutého hrdla černého berana vytéká teplá lepkavá krev. Jakmile naplní připravenou jamku, pozvedne kněz do vzduchu rituální panenku a dá se do zaříkávání. Věštírnou v řecké Efyře se rozlehnou jeho chraplavá slova.
Je půlnoc a ve svatostánku právě začala hrůzu nahánějící nekromanteia, při níž se mají objevit mrtví.
Již druhým dnem sedí mladík Anteus v potemnělé kobce. Rád by se totiž dozvěděl nejen něco o své budoucnosti, ale také se ještě jednou setkal se svým mrtvým otcem.
Rozhodne se proto podstoupit nekromanteiu, při níž řečtí kněží vyvolávají duše zemřelých. Jenže podstoupit ji není jen tak. Člověk musí několik dní strávit v naprosté tmě, učinit několik obětí, postit se a usilovně se modlit k bohu podsvětí.
„Kromě toho se musel podrobit kultovním očistným a jiným magickým rituálům,“ upozorňuje historička Dominika Salašová.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
