Až do roku 1804 připomínaly lékárny v Americe něco mezi bylinkářským stánkem a svatyní voodoo. V roce 1804 vznikly první oficiální podmínky, které musely lékárny splňovat. A první zařízení, které je splnilo, má zajímavou a záhadnou historii.
Tato lékárna se nacházela v New Orleans v Lousianě. A jejím vlastníkem byl francouzský přistěhovalec Louis Dufilho. Zájem o jeho služby rychle rostl. Dufilho, který plně důvěřoval vědě, si tak mohl dovolit nákup nejnovějších léků i přístrojů.
To trvalo až do roku 1855, kdy Dufilho odešel do důchodu a lékárnu, která byla částečně také ordinací, předal doktoru Josephu Dufasovi. A právě v ten moment začíná to záhadné.
Nebezpečný doktor
Brzy se začaly šířit zvěsti, že Dupas nabízí jiné, neověřené léky, po kterých se lidem naopak přihoršilo.
Následovaly řeči o tom, že sám doktor doma praktikuje rituály spojené s černou magií a voodoo, zatímco v ordinaci praktikuje na důvěřivých pacientech nejrůznější pokusy.
Dupas prý jevil obzvláštní zájem o těhotné ženy, na kterých praktikoval neověřené lékařské metody, díky kterým se mnohým z nich narodily mrtvé nebo handicapované děti. Doktor měl také unášet bezdomovce a žebráky a za zavřenými dveřmi na nich provádět pokusy.
A ačkoliv není jisté, do jaké míry byly všechny tyto zvěsti pravdivé, je faktem, že se po doktorově smrti na jeho pozemku a na pozemku lékárny našly desítky mrtvých těl.
Právě kvůli řádění podivného doktora Dupase je dnes místo, kde byla lékárna, plné duchů. Přízrak samotného doktora se zde prý dodnes (v bílém plášti) toulá po chodbách.
A dokonce se někdy chladnou rukou prý dotýká návštěvníků budovy, ve které je dnes muzeum lékárnictví. Na zahradě domu se má zase pohybovat duch neznámé ženy a malý chlapec, který kolem ní pobíhá.
Správci muzea také uvádějí, že se vinou místních nadpřirozených sil exempláře v muzeu samy stěhují z místa na místo nebo se otevírají dveře, šuplíky a skříně.