Zkoumání Arktidy může mít mnoho podob. Zatímco vědci se zaměřují především na přírodní jevy, meteorologii či ledovce, záhadology zajímají i trochu jiné fenomény. Třeba tajemní tvorové, o které prý v ledových pustinách údajně také není nouze.
Většina z nich má žít především na okraji polární kruhu, při pobřeží Arktického oceánu nebo i dále ve vnitrozemí Grónska, Ruska či Norska. Různorodost těchto tvorů snad nemůže být větší.
Zatímco v Norsku mají dle některých teorií přežívat mýtičtí obři a trolové, v oblastech severní Sibiře se má pro změnu prohánět čučuna – obdoba známějšího yettiho či bigfoota.
O mnohých podivných tvorech si pak vypráví také v Grónsku – Děti inuitů zde straší temná obdoba našeho vodníka zvaná qalupalik a dospělí se zase po nocích třesou před vytím děsivého adleta – tvora vzdáleně připomínajícího nám známějšího vlkodlaka.
CO ŽIJE NA DNĚ JEZER?
Arktida je také domovem několika ledových vodních ploch, ve kterých údajně žijí podivní tvorové připomínající skotskou lochnesku. Mnozí lidé věří, že jsou všechny stejného druhu, který nazývají Tizheruk.
Další pak naopak tvrdí, že každé jezero má svou vlastní unikátní příšeru. A příklad takové vodní plochy? Například aljašské jezero Illiamna ležící v podstatě na okraji polárního kruhu.
Illie, jak místní říkají, tvorovi, který tam má žít, má mít až devět metrů dlouhé tělo, čtvercovou hlavu a dlouhý ocas. Příběhy o něm pochází nejen od domorodců, ale i z řad přistěhovalců či turistů. „To vede i mnohé vědce k otázkám.
Mohl by to být velký jeseter? Nebo jde o sladkovodní tuleně? Mlha může pohled na ně snadno zkreslovat,“ uvádí aljašský publicista a rybář John Schandelmeier. Je zřejmé, že mrazivý sever ukrývá opravdu nemálo záhad.
Přinese rozluštění některých z nich postupné ubývání ledu a celkové oteplování, ke kterému podle vědců v posledních desetiletích dochází?