V turistickém průvodci každého ufologa po místech, kudy se po nebi prohánělo UFO, nesmí chybět anglické městečko Warminster. Tady se totiž v 60. a 70. letech děly věci, nad kterými místním dodnes zůstává rozum stát.
Všechno to přitom začne docela nevinně v roce 1961, kdy se hned čtyři lidé dušují, že na nebi viděli objekt ve tvaru doutníku, který za sebou zanechával ocas jisker.
Svědectví v následujících měsících i letech přibývá – nikdo ještě netuší, že to je teprve předehra…
Z nebe prší mrtví ptáci
Na Vánoce roku 1964 už mají události pořádné grády. „Náš strop ožil podivnými zvuky… jako by větve škrábaly o tašky,“ popisuje Mildred Headová s tím, že nakonec jako by do střechy bušily obří kroupy.
Další lidé, jako například Marjorie Byeová, kterou strach doslova paralyzuje, slyší hlasité zadunění.
Následující měsíce lidé znova vidí podivné létající předměty. Pak 17. srpna 1965 okolní krajinou rachotí ohlušující hřmění, jako když vybuchne bomba, následované „obrovitým oranžovým ohněm na nebi, který praskal a syčel,“ jak to popisují místní.
Podle některých jev dokonce srazí z nebe ptáky, kteří padají mrtví na zem. Další obyvatele podivná tlaková vlna srazí na zem, jiným zničehonic přestane fungovat auto.
Může za to Stonehenge?
Už 27. srpna se obyvatelé Warminsteru mačkají v prostorách radnice, aby projednali události minulých dní a měsíců.
Tady se objevuje i novinář Arthur Shuttlewood, který svými články plnými svědectví o podivných jevech do městečka přiláká ufology z celé Anglie.
Shuttlewoodovi ale historky o UFO nakonec natolik stoupnou do hlavy, že začne prohlašovat, že ho navštívil jeden z mimozemšťanů, odpovědných za všechen ten povyk, a varoval ho, že lidstvo se žene do záhuby.
Během 70. let se nebe nad Warminsterem začne uklidňovat, dodnes tu ale lidé spekulují, co se tu mohlo tehdy dít. Někteří pro vysvětlení nejdou daleko a svalují vinu na nedaleké záhadné Stonehenge.