Na první pohled to vypadá jako tuctová hrobka, která na londýnském Bromptonském hřbitově stojí trochu stranou, uprostřed křižovatky dvou cestiček. Legendy, které jí obklopují, ale tuctové nejsou – uvnitř se prý skrývá stroj času!
Tajemství hrobky chrání těžké bronzové dveře, od kterých se dávno ztratil klíč. Zdi z žuly zdobí egyptské hieroglyfy, na každé straně je i kruhová díra, obklopená menšími otvory, takže připomíná určitý druh hodin. Střecha má tvar pyramidy.
Šílený vědec nebo génius?
Uvnitř má odpočívat jistá Hannah Courtroyová, dědička a nejspíš i milenka zazobaného obchodníka Johna Courtroye.
Nikdy se nevdala, zato se obklopila řadou výstředních přátel – a jedním z nich je i Egyptolog a muzejní kurátor Joseph Bonomi. Právě on jí přesvědčí, aby si nechala postavit hrobku po vzoru starých Egypťanů.
Tehdy se na scéně objeví vynálezce Samuel Alfred Warner, který Bonomimu s projektem pomáhá.
V Londýně má pověst šíleného vědce a šarlatána, který se mimo jiné chlubí tím, že vynalezl bombu, která se dokáže teleportovat a zasáhnout vzdálený cíl.
Teorie o teleportační kabině
Ti dva na hřbitově tráví celé hodiny, zatímco projektují budoucí hrobku tak, aby stála uprostřed křižovatky – křižovatky se totiž odedávna považují za hranici, kde se střetávají dva světy.
Práce jim jde od ruky, jenže Warner umírá rok před jejím dokončením, a to za velice podivných okolností.
Možná ho někdo umlčel kvůli jeho znalostem pokročilých technologií? Zabil ho snad sám Bonomi, protože chtěl odhalit tajemství hrobky? Kdoví?
Hrobka je dokončená v roce 1854, ale její záhada trvá dodnes, živená Warnerovou pověstí výstředního vynálezce.
Londýnský hudebník Stephen Coates zajde ještě dál a tvrdí, že hrobka místo stroje času schovává teleportační kabinu, která Bromptonský hřbitov propojuje se šesti dalšími londýnskými hřbitovy.