Náboženství a spiritualita jsou staré jako lidstvo samo. Své bohy měli Inkové, starověcí Řekové, a pak tu jsou křesťané, kteří vehementně potírali kulturu domorodých obyvatel nových zemí. Ve jménu božím se zkrátka páchá ledacos. Nebo je to jen halucinace?
Lidský mozek je nejen plný záhybů (což je v omezeném prostoru uvnitř lebky nutností pro růst většího počtu neuronů), ale i záhad. Vědcům chvíli trvalo, než se jim v něm podařilo najít místa, zodpovědná za pocity strachu, lásky nebo soucitu.
Nyní zřejmě objevili i místo, kde nejspíš vzniká potřeba věřit v boha nebo jinou vyšší moc.
Neprokazatelné výsledky boží helmy
O nalezení „božího bodu“ v mozku, jak se této oblasti říká, se v roce 1989 pokoušel už americký neurovědec Michael Persinger.
Za tímto účelem si nechal sestrojit experimentální helmu, takzvanou „boží helmu“, která vyzařuje slabé magnetické pole kvůli stimulaci mozku.
Cílem experimentů bylo odhalit bod v mozku, zodpovědný za náboženské zanícení. Výsledky jsou ale rozporuplné.
Náboženská víra přitom není to jediné, co se Persinger snaží vysvětlit vědecky – například záhadné parapsychologické jevy (telekineze, mimosmyslové vnímaní apod.) chtěl vysvětlit odchylkami v magnetickém poli.
Boží bod vedle spouštěče Parkinsona?
Větší štěstí měla skupina amerických výzkumníků v čele s Michaelem A. Fergusonem, kteří provedli řadu experimentů za účelem mapování neuronových obvodů v mozku.
Tak zjistili, že patřičný „boží bod“ se nachází v periakvaduktální šedé hmotě ve středním mozku.
Vyznavačům náboženství se ale tato oblast líbit nebude, protože jí neurologové spojují se vznikem Parkinsonovy nemoci, falešnými představami nebo syndromem cizí ruky (porucha, způsobená zraněním mozku, způsobuje nekontrolovatelné samovolné pohyby jedné ruky, která se sama pohybuje a často i napadá svého „majitele“).
„Naše výsledky nenaznačují, že náboženství je klam, že náboženské postavy z minulosti trpěly syndromem cizí ruky nebo že Parkinsonova nemoc vzniká kvůli nedostatku náboženské víry,“ brání se ale Ferguson.