Jedním z nejnovějších rostlinných objevů ze srdce Amazonie jsou bobule palmy acai. Tmavé plody připomínající borůvky obsahují mimořádné množství antioxidantů, látek přirozeně zpomalujících stárnutí organismu.
Bobule navíc mají ještě vysoký obsah vápníku, který je třeba ve srovnání s podílem tohoto prvku v mléce asi dvojnásobný. Neuvěřitelných 40 % plodu pak tvoří vláknina. Jde tedy o nutriční sen civilizačními chorobami stíhaného Západu.
Výzkumníci se dokonce zabývají myšlenkou, že extrakty z acai by mohly mít vliv na prevenci nemocí oběhové soustavy, nebo i zákeřné rakoviny zažívacího traktu.
ZÁZRAČNÝ VŠELÉK. OVŠEM BEZ ZÁRUKY
Zázraky na počkání jsou v dnešní době velmi žádané a tak nových poznatků o bobulích acai využívají i podvodníci. Na internetu i v kamenných obchodech tak můžete narazit na doplňky stravy založené právě na acai, které slibují téměř nemožné.
Mají údajně pomáhat při diabetu, pozitivně ovlivňují vzhled pleti, sexuální výkonnost, a dokonce i velikost penisu. Nic z toho však až dosud nebylo vědecky prokázáno, a tyto závěry tak lze považovat za klamání zákazníka.
Jednou z nejžádanějších předností výrobků z bobulí acai je jejich údajná schopnost napomáhat při hubnutí. Snižují prý totiž chuť k jídlu a zrychlují metabolismus.
Extrakt z purpurových kuliček se tak stává předmětem čilého obchodu v obezitou postižených vyspělých částech světa. Jenže lékaři upozorňují, že žádná pomoc při redukci váhy nebyla dosud u acai klinicky prokázána.
CHYBÍ DŮKLADNÉ TESTY
Podvody kolem údajně kouzelných bobulí acai mají logicky za následek snížení důvěryhodnosti tohoto daru přírody. Jenže to ještě neznamená, že by byl reálně snížen i jeho skutečný léčivý potenciál.
Jak naznačují dosavadní testy na potkanech, látky obsažené v acai zřejmě mají schopnost bojovat s nadbytkem cholesterolu v organismu.
Podobné pokusy s muškami octomilkami ukázaly, že se tvorečkové při pravidelné konzumaci acai dožili vyššího věku než v případě jedinců, kterým výtažky podávány nebyly. Může mít plodina podobný dopad i na lidské zdraví?
Doktor Stephen Talcott v roce 2006 zjistil zajímavý fakt, že nádorové buňky v laboratorním prostředí reagují při kontaktu s antioxidanty z acai většinou sebezničením. Na člověku však žádné testy zatím provedeny nebyly.
„Byl to jen pokus s modelem buněčné kultury, nechceme nikomu dávat žádné falešné naděje,“ upozorňuje Talcott. Výsledky uvedených experimentů však jasně naznačují, že potenciál skrytý v těchto palmových bobulích bychom neměli podceňovat.