Historikové si dodnes nejsou jisté, jak staré je ve skutečnosti písmo a kde se objevilo poprvé. Stále totiž dochází k odkrývání nálezů, které mohou kartami toho, co o vývoji lidstva dosud víme, pořádně zamíchat.
Jedním z těchto nálezů jsou tabulky z Dispilia.
V roce 1932 zaznamenala řecká Makedonie neobvykle suchou zimu, vlivem čehož dochází k poklesu hladiny jezera Orestiada a odhalení zbytků neolitického osídlení.
Pravěké naleziště v blízkosti vesnice Dispilio však na své důkladné prozkoumání musí počkat dalších 60 let.
V roce 1992 se do vykopávek pouští tým archeologů pod vedením George Hourmouziadise, profesora pravěké archeologie na Aristotelově univerzitě v Soluni. O rok později je mezi dalšími objekty z doby kolem roku 5200 př. n. l.
nalezena částečně poškozená dřevěná tabulka pokrytá různými rýhami. Podle všeh7o by mohlo jít o jakýsi zápis. Co si obyvatelé pravěkého sídliště mohli na tabulky před více než 7000 let zapsat?
PRAVDA STÁLE ČEKÁ
Laická veřejnost často na člověka neolitu pohlíží jako na primitivní stvoření s kamennými nástroji. Toto stigma by mohla změnit tabulka nalezená u obce Dispilio, ta spolu s dalšími artefakty z naleziště patří mezi nejstarší nálezy v celé Evropě.
Jenže ani v odborných kruzích neexistuje jednotný názor na to, co je vlastně na tabulce vyryto. Zejména její pravý dolní roh je poset svislými zářezy, kterým lze jen těžko přičíst nějaký význam.
Větší část destičky ovšem pokrývají mnohem specifičtější znaky, v nichž někteří řečtí profesorové dokonce spatřují řeckou abecedu.
Skeptičtí učenci zase tvrdí, že sada znaků mohla vzniknout zcela náhodou. Například tak, že dřevěná tabulky byla ve skutečnosti používána jako krájecí prkénko. Mohly by ale tak specifické symboly být jen náhodnou změtí čar?
Tabulka dosud nebyla detailně prozkoumána a podle posledních dostupných informací se stále čeká na dokončení restauračních a konzervačních prací. Podaří se ještě někdy zjistit, zda šlo skutečně o pravěké písmo?