Thor Heyerdahl (1914–2002) byl norský dobrodruh a experimentální archeolog, který se v roce 1947 rozhodl praktickou cestou prověřit možnost, zda se Inkové s vory z balzového dřeva mohli plavit daleko na oceán.
Heyerdahl přímo v Jižní Americe sestavil vor podle starých nákresů conquistadorů. Na jeho stavbu nebyl použit jediný hřebík a plavidlo tak odpovídalo těm, která používali Inkové. Posádka navíc neměla, až na pár drobných výjimek, žádnou moderní techniku.
Jediné Inkům nedostupné vybavení, které měli Heyerdahlovi muži u sebe, byl kovový nůž, rádio, sextant a hodiny.
KDYŽ TO ZVLÁDNU JÁ, PROČ BY NE ONI?
Ukázalo se, že primitivní plavba není až tak nemožná, jak by se mohlo zdát. Šest lidí Heyerdahlovy expedice totiž překonalo na voru Kon-Tiky během 101 dní neuvěřitelných 6880 kilometrů a dostali se až na polynéský ostrov Raroia.
Po této senzační plavbě se podobné pokusy ještě několikrát úspěšně opakovaly. Je to důkazem reálnosti hypotetických inckých výprav?
Heyerdahla jeho vlastní zkušenost přesvědčila o tom, že Inkové mohli být bez větších problémů poměrně dobrými mořeplavci. Na základě toho se pak domníval, že právě Inkové mohli původně osídlit celou Polynésii.
Když zvládl plavbu oceánem Heyerdahl, proč by ji nezvládli Inkové?