V okrese Louny se v přírodním parku Džbán, konkrétně pak na náhorní plošině Rovina nad Kounovem, nalézá záhadná památka nejasného stáří a účelu. Kamenné řady u Kounova jsou nyní chráněny jako kulturní památka. Tvoří je čtrnáct řad složených z více než dvou tisíc neopracovaných kamenů.
K tomuto místu se váže řada různých teorií. Může to být pravěká observatoř, dávné kultovní místo i v novověku vytvořené meze polí. Kameny byly popsány již v roce 1934 kounovským učitelem Antonínem Patejdlem.
Ten na záhadné kamenné řady rovněž upozornil archeology a profesionální historiky.
Z pravěku až ke hvězdám
Antonín Patejdl rovněž přišel i s vlastní teorií, podle které by kamenné řady mohly mít souvislost s halštatským hradištěm. Tuto teorii podporovala i skutečnost, že prehistorické hradiště je od kamenných řad vzdáleno jen několik set metrů.
V sedmdesátých letech minulého století byl jeden z největších kamenů pojmenován Pegas, protože pukliny na jeho povrchu dávaly tvar stejnojmenného souhvězdí. Tento název samozřejmě dobře koresponduje s teorií o pravěké observatoři.
Záhada stále nevysvětlena
V roce 1976 proběhl v oblasti záchranný archeologický průzkum, který ovšem více světla do záhady kamenných řad nepřinesl. Opuštěna byla pouze spekulace, že kamenné řady vyznačují jakousi pravěkou závodní dráhu.
V devadesátých letech dvacátého století se objevují teorie, že kamenné řady mají souvislost s místními tektonickými zlomy.
V současnosti se stále jeví jako jedna z nejproduktivnějších teorií možnost, že kamenné řady fungovaly jako dávná megalitická observatoř.