Sonda Cassini před lety zachytila zvláštní zvuky, které vycházejí z prstenců a připomínají hudbu nebo mimozemskou řeč. Vědci nedokáží s jistotou říci, co prstence rozeznívá, domnívají se však, že zvuky vydávají kusy ledu, na které dopadají meteoroidy.
V roce 1997 startuje ze Země americká sonda Cassini, která má za úkol prozkoumat Saturn, jeho tajemné prstence a systém měsíců.
Na oběžnou dráhu planety je sonda navedena v polovině roku 2004 a její detektory na sledování rádiových a plazmových vln začínají zachycovat zajímavé signály. Na tom není nic podivného, protože radiové vlny vysílá mnoho vesmírných těles.
Sondy tak zaznamenávají zvuky pro každé těleso zcela unikátní. Signály se ve skutečnosti pohybují ve spektru, které lidský sluch nedokáže postřehnout, díky jejich převodu do jiného kmitočtu se ale můžeme do zvuků vesmíru nakonec zaposlouchat.
ZNÍ TO JAKO ŘEČ
Nahrávky z prstenců se ovšem od ostatních v něčem liší. Když je americký fyzik a astronom Donald Gurnett z Iowské univerzity poprvé převede do slyšitelného kmitočtového rozsahu, dočká se velkého překvapení.
Z reproduktorů uslyší zvláštní melodii, která místy připomíná spíše řeč. NASA záznam zveřejňuje, aby upozornila na zajímavou vesmírnou hudbu. Málokdo se však dokáže ubránit myšlence, že Cassini náhodou zachytila radiovou komunikaci mimozemšťanů.
ROZHOVOR CIZÍCH BYTOSTÍ?
Vlna konspiračních teorií na sebe nenechá dlouho čekat. Mnozí nadšenci tvrdí, že v nahrávce jednoznačně slyší neznámou řeč a dokonce rozpoznávají jednotlivá slova.
Astronomové také připouštějí, že záznam sondy může skutečně připomínat mimozemskou řeč, původ podivných zvuků však vidí jinde.
Nedokáží sice s jistotou říci, co zvuky způsobuje, předpokládají ale, že tóny vyvolává dopad meteoroidu (drobné částečky meziplanetární hmoty – pozn. red.) na velké kusy ledu tvořící prstence Saturnu.
Podle jiné hypotézy signály vysílají záblesky polární záře na planetě. Co přesně prstence rozeznívá, odhalí až další výzkumy, veleúspěšná sonda Cassini už u nich ale nebude.
V roce 2017 při řízeném zániku shořela v atmosféře planety, kterou předešlých 20 let zkoumala.
