V roce 1685 probíhá nedaleko hradu Dunster v britském Sommersetu poslední a rozhodující bitva mezi Anglickým královstvím a povstalci. Turisté, kteří na hradě pobývali v červenci roku 1951, prý zvuky této historické bitvy na vlastní uši zaslechli.
Je červenec 1951 a malá skupina turistů vyráží na výlet k více než 1000 let starému hradu Dunster, který je posazen na nevysokém kopci Conygar Hill v hrabství Somerset.
Když návštěvníci stoupají vzhůru, jejich pozornost zaujme zvuk, který identifikují jako pochod velkého počtu lidí. Celé to zní jako blížící se skupina vojáků, není však možné spatřit ani jediného.
Hluk je nakonec tak hlasitý, že turisté z místa vystrašeně prchají a zastaví se až na úpatí kopce. Co způsobilo zvuk, který je tak vystrašil?
Poblíž se v té době nekoná žádná vojenská přehlídka, ale podle záhadologů, kteří se o případu dozvěděli, by možná mohlo jít o jakousi ozvěnu z minulosti.
V nedalekém Sedgemooru totiž v roce 1685 proběhla bitva povstalců proti britskému králi, v níž padlo asi 1400 mužů.
JE NA VINĚ VÍTR?
Někteří badatelé v těchto případech občas zmiňují tzv. „retropoznání“. Pokud prý někteří lidé dokáží pomocí jasnozřivosti spatřit budoucnost, retropoznání umožňuje nahlédnout do minulosti.
Takový jev však nebyl dostatečně prozkoumán a důkazů existuje ještě mnohem méně než v případech jasnozřivosti. Je však ještě jedno možné vysvětlení. Na vině může být vítr.
O něm je známo, že dokáže přenášet zvuk na dlouhé vzdálenosti a za ideálních podmínek jej i mnohonásobně zesilovat.
Lidé stojící na kopci u pobřeží, které je větrem nepřetržitě šleháno, by tak mohli mít velkou šanci zaslechnout mnohem vzdálenější pohyb, než si mysleli. Je tato teorie správná?
Hrad Dunster leží na pobřeží jihozápadního cípu Anglie, a proto je nutné zvážit možné přírodní zdroje zvuku, rozbouřené moře totiž svede mnohé.