Na první pohled vypadají jako působivá umělecká díla ze dřeva, barev a vláken. Pro mnoho afrických kultur však maska není pouhým předmětem. Ve chvíli, kdy si ji zasvěcený člověk nasadí a začne tančit za doprovodu bubnů, přestává být sám sebou.

Stává se předkem, duchem, božstvem nebo poslem neviditelného světa. Právě proto jsou africké rituální masky dodnes považovány za jedny z nejposvátnějších předmětů na světě.

Práce s posvátnými maskami začíná dávno před samotným obřadem. V mnoha afrických společnostech je výroba masky záležitostí zkušených řezbářů a zasvěcenců, kteří přesně vědí, jaký duch, předek nebo přírodní princip má být zobrazen.

Samotná maska přitom není vnímána jako izolovaný předmět. Antropologové upozorňují, že její význam vzniká teprve ve spojení s kostýmem, hudbou, tancem a rituálem.

Když se maskovaný tanečník objeví před komunitou, lidé často nevnímají konkrétního člověka, ale bytost, kterou maska představuje. V řadě kultur se dokonce nesmí vyslovit jméno nositele masky, protože během obřadu symbolicky přestává existovat jako běžný člověk.

Duch vstupuje do postavy

Samotný rituál bývá velmi propracovaný. Masky se používají při iniciačních obřadech, pohřbech, oslavách sklizně, korunovacích vládců nebo při řešení sporů v komunitě.

Některé představují předky, kteří mají chránit vesnici, jiné ztělesňují přírodní síly, zvířecí duchy nebo božstva.

Etnoložka Senka Kovacová popisuje masku jako prostředníka mezi světem živých a světem předků, od nichž lidé očekávají ochranu a pomoc.

U západoafrických národů se věří, že během tance duch skutečně vstupuje do maskované postavy a komunikuje s komunitou prostřednictvím pohybů, gest a symbolických úkonů.

Nejde tedy o divadelní představení, ale o náboženský akt, který má obnovit rovnováhu mezi viditelným a neviditelným světem.

Zprostředkují kontakt s nadpřirozenem

Právě proto odborníci varují před pohledem, který redukuje africké masky na dekoraci do obývacího pokoje nebo muzeální exponát. Nizozemský antropolog Walter van Beek (*1943) zdůrazňuje, že africká maska není jen vyřezaná tvář.

Součástí masky je celý kostým, tanečník, hudba i samotný obřad.

Historik umění Paul Wingert z Colubia University zase upozorňuje, že masky často slouží k udržování společenského řádu, připomínání tradic a zprostředkování kontaktu s nadpřirozenými silami.

V některých kulturách jsou navíc masky spojovány s tajnými společnostmi a jejich význam znají pouze zasvěcení členové. Když dnes obdivujeme africkou masku v galerii, vidíme často jen zlomek jejího skutečného významu.

Její pravý život totiž začíná teprve tehdy, když se rozezní bubny, tanečník vstoupí do kruhu a obyčejný člověk se na chvíli promění v bytost z jiného světa.