reklama
7. srpna 1994: Na americké městečko Oakville se z nebe snáší podivná rosolovitá látka neznámého původu.
Domů     Náboženství a okultismus
Alchymista Sendivoj: Získal kámen mudrců i elixír mládí?
Jiří Mareček
od Jiří Mareček 21.7.2020
4.5tis
370
SDÍLENÍ
4.5tis
ZOBRAZENÍ

Do zdi Pražského hradu je vsazená deska s následujícím nápisem: „Vykonej někdo jiný, co vykonal Polák Sendivoj!“ Nechal ji udělat císař Rudolf II. Alchymista Michal Sendivoj totiž před ním a dalšími dvořany údajně proměnil stříbro ve zlato!

Portrét polského dobrodruha a alchymisty Michala Sendivoje ze Skorska. Skutečně vlastnil Kámen mudrců? Foto: wikipedia commons

Ve tváři polského dobrodruha Michala Sendivoje ze Skorska (1566–1636) je patrná úleva. „Vaše jasnosti, jak se vám jen odvděčím?“ ptá se rozechvěle císaře Rudolfa II. (1552–1612).

Svou alchymistickou dráhu zahájí v Polsku, kde provádí experimenty na královském dvoře. Když mu ale laboratoř záhadně vyhoří, sbalí si věci a vydá se do Prahy. Ta je tehdy totiž považovaná za mekku okultismu.

Sendivojovi se zde zprvu daří. Jakýmsi bílým práškem vyléčí syna bohatého měšťana Ludvíka Korálka. „Určitě musí mít elixír života,“ šeptají si lidé. Od Korálka se ale vděčnosti nedočká. Vlivný Pražan ho naopak obviní z pokusu o otrávení a žene ho před soud, který Sendivoje pošle do šatlavy.

Polského alchymistu z vězení vysvobodí právě Rudolf II., jenž baží po lektvaru věčného mládí a po kameni mudrců.

Sendivoj se vydal za mágem Setonem, protože chtěl získat mocný artefakt. Foto: science.howstuffworks.com  Nikdo vlastně netuší, co přesně takzvaný Kámen mudrců tvořilo. Foto: deviantart.com Slavné dílo Sendivoje, které inspirovalo i mnohé moderní vědce. Foto: polona.pl

CESTA ZA KAMENEM

Kočár s Michalem Sendivojem, pohodlně usazeným v jeho útrobách, se blíží k saským hranicím. V roce 1604 se vydává na tajnou misi. Jejím cílem má být získání tajuplné látky schopné proměnit jakýkoli kov ve zlato.

Doslechne se totiž, že tzv. kámen mudrců vlastní věhlasný mág Seton (†1604), kterého kvůli tomu vězní a mučí saský kurfiřt. Sendivoj se ho vydá osvobodit. „Nejprve se mu podařilo opít a uspat jeho žalářníky a pak Setonovo bezvládné tělo vynesl ven a naložil ho do kočáru,“ přibližuje odvážnou misi záhadolog Vladimír Liška (*1955).

Ačkoli se Sendivoj snaží svého kolegu vyléčit, ten záhy umírá. Ještě než vydechne naposledy, svěří mu, že kámen mudrců vlastní jeho žena. Polský alchymista si ji proto vezme a záhadnou látku údajně vyžení.

Císař Rudolf II. byl pověstný svou zálibou v okultních vědách. Sendivoj jej prý ohromil, když přímo před ním provedl transmutaci ve zlato. Foto: wikipedia commons

SLAVNÝ ALCHYMISTA

Stárnoucí Rudolf II. je jako opařený. „Jak je to možné?“ vykřikne fascinovaně. Stejně překvapení jsou také jeho dvořané. Nedlouho po návratu ze Saska uspořádá Sendivoj na Pražském hradě experiment. „V císařově přítomnosti provedl údajně transmutaci a přeměnil stříbrnou minci na čisté zlato,“ zpravuje nás historik Luboš Antonín (1952–2016).

Rudolf II. pak na připomínku onoho mimořádného okamžiku nechá do zdi místnosti, v níž byl pokus proveden, vsadit pamětní desku. Obdobnou show později Sendivoj uspořádá ve Vídni i pro Rudolfova nástupce.

V roce 1619 údajně promění před císařem Ferdinandem II. (1578–1637) stříbrný tolar na zlato.

Sendivojova kniha Novum Lumen Chymicum přinášela natolik pokročilé znalosti, že inspirovala i velké osobnosti vědy, jako třeba Isaaca Newtona. Foto: boombastis.com

TAJEMNÉ ZNALOSTI

Sendivojovou alchymistickou dílnou se nesou podivné výpary. Polský okultista si připravuje vše potřebné na své nejslavnější představení. Skutečně může díky kameni mudrců změnit libovolný kov ve zlato? Současní vědci o tom pochybují.

„Podobné podvody spočívaly v jednoduchém fíglu. Mince, s níž se čarovalo, obsahovala malé množství zlata, které se od stříbra při tavení oddělilo,“ vysvětluje německý profesor Bernhard Dietrich Haage (*1942).

Považovat Sendivoje za pouhého šarlatána by ale bylo chybou. Ve svém díle Novum Lumen Chymicum kupříkladu předpoví existenci kyslíku. Spis si nesmírně oblíbí slavný fyzik Isaac Newton (1643–1727) i zakladatel moderní chemie Antoine Lavoisier (1743–1794).

Autor článku: Pavel Besta

Foto: culture.pl, science.howstuffworks.com, wikipedia commons, boombastis.com, deviantart.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 6.8.2022 1.1tis
Alchymie se v historii těšila oblibě nejen v Evropě, ale i v islámském světě. Jedním z jejich nejvýznačnějších představitelů zde byl Abu Bakr al-Razi, známý taktéž pod latinským jménem Rhazes. Říkalo se o něm, že ovládal proměnu železa a mědi ve zlato… Abu Bakr al-Razi (865-925) byl Peršan, jehož život spadá do období takzvaného islámského zlatého věku. Do dějin […]
od Eva Soukupová 5.8.2022 2.8tis
Nechvalně známá města Sodoma a Gomora vytrvale balancují na hraně mýtu a reality. Pravost biblického příběhu by mohl jednoznačně potvrdit pouze nález těchto měst. Někteří archeologové nyní věří, že Sodomu skutečně našli. Má se ukrývat za pozůstatky meteoritem zničeného města na břehu Jordánu.     O městech, jež zachvátil hřích natolik, že byla Hospodinem i […]
od Matěj Soukup 3.8.2022 2.9tis
Pokud patříte mezi fanoušky logických a matematických problémů, zajisté vám není neznámý problém takzvaných hanojských věží. Traduje se však legenda, že jedny tyto věže by mohly způsobit konec světa. Nacházejí se prý někde v jižní Asii a jsou z ryzího zlata. HLAVOLAM Z 19. STOLETÍ Princip hanojských věží, které vymyslel francouzský matematik Édouard Lucas v […]
od Adriana Vojtíšková 2.8.2022 3.0tis
Pyramidy nestavěli jen Egypťané, ale můžeme je najít po celém světě. Močikové byli jednou z kultur, která podivné stavby také budovala.     Jejich komolé pyramidy byly tvořeny nepálenými hliněnými cihlami a dnes už z nich tedy zbývají v podstatě jen homole zeminy, jejichž původní podobu není jednoduché zrekonstruovat. Velmi netypicky Močikové pyramidy využívali mimo […]
od Mirek Brát 1.8.2022 2.5tis
Šíření křesťanství v mnoha zemích Evropy kdysi naráželo na existenci starých pohanských pověr. Ne vždy se vyplatila přímá represe vůči pohanským kultům. Mnohem lepší bylo vysvětlit, proč a v čem je křesťanské náboženství lepší. V rukou šikovného křesťanského marketéra to byla například nestvůra Tarasque, jejíž osud byl účinným „kladivem“ na rozbíjení pohanských mýtů. Vodní drak Tarasque pochází z pradávného […]