Sada čtyř malých „jehel“ pochází z polynéského království Tonga a archeologové si myslí, že by se mohlo jednat o nejstarší tetovací soupravu na světě.
Nástroje ležely v depozitáři australské univerzity celá desetiletí, nedávno se jej však tým výzkumníků rozhodl prozkoumat a zjistil, že se jedná o více než 2 700 let staré artefakty.
Tetování bylo v řadě kultur praktikováno již od pravěku – tetování bylo nalezeno na mumiích ze Sibiře i z Egypta. Ledový muž Ötzi, 5 000 let stará mumie nalezená v Alpách, má na svém těle dokonce několik desítek tetování.
Vzhledem k tropickým podmínkám, jaké v Oceánii panují však místní vědci nemají k dispozici žádnou mumii, která by jim pomohla zjistit, kdy se zde tetován poprvé objevilo. Místo toho tak archeologové musí hledat jiné stopy, například nástroje.
Lidé ze starých kultur byli často přesvědčeni, že barevné obrazce vpíchané do pokožky mohou mít na člověka magický vliv. Dnes už něčemu takovému věří jen málokdo. Není to ale chyba?
Čtyři malé „jehly“ z Tongy byly nalezeny ve výkopu na ostrově Tongatapu v roce 1963. Poté byly uloženy do depozitáře Australské národní univerzity v Canberře a dlouhou dobu se mělo za to, že jsou ztraceny, nebo že byly zničeny při požáru.
V roce 2008 však byly artefakty nalezeny a vědci se rozhodli, že je podrobí dalšímu zkoumání. Tetování bylo totiž pro lidi v oblasti Pacifiku velmi důležité – ostatně slovo tetování pochází z polynéského slova „tatau“.
Pokud nebyl nějaký muž v Tonze tetován, byl vystaven posměchu, proto mnozí z nich cestovali do Samony, kde získali tradiční tetování.
Archeologové Geoffrey Clark a Michelle Langleyová se domnívají, že by se mohlo jednat o důkaz dlouhé historie tetování v Tonze. To pravděpodobně probíhalo tak, že se malý plochý nástroj namočil do barevné směsi a následně se jím rozřízla pokožka.
Vědci také zjistili, že dva nástroje jsou vyrobeny z kostí mořských ptáků, zatímco zbývající dva jsou vyrobeny z lidských kostí.
To by podle archeologů mohlo znamenat, že si lidé vyráběli nástroje z kostí svých příbuzných jako způsob spojení paměti a identity ve výtvarném díle.
