Palmyra je neobydlený atol, tedy ostrov, který tvoří kruhovitý korálový útes, jenž vyrostl na zhroucené kuželu sopky. Leží uprostřed nekonečné modři oceánů stovky kilometrů od vší civilizace. Na pohled vypadá naprosto idylicky, ale ve skutečnosti tu nikdo dlouho nevydrží.

Alespoň ne živý.

Palmyra je doslova epicentrem pro širokou škálu nadpřirozených a nevysvětlitelných událostí. Už objevení ostrova v roce 1798 provázely podivné okolnosti. Kapitána americké loď Betsy Edmonda Fanninga během noci několikrát probudí předtucha blížící se zkázy.

Jen díky tomu se loď útesům Palmyry na poslední chvíli vyhne. Od té doby posádky lodí plujících kolem na ostrově pozorují záblesky planoucích světel, ačkoliv je prokazatelně pustý. Okolní moře je podle námořníků doslova zamořeno agresivními žraloky a vodními monstry.

Útesy se prý chovají, jako by měly vlastní vůli, často náhle vybíhají k hladině a posádky lodí je mnohdy spatří až ve chvíli, kdy už je příliš pozdě. Díky tomu se u ostrova se hromadí vraky ztroskotaných lodí.

Osud jejich posádek zůstává neznámý. Z dochovaných svědectví těch šťastlivců, kteří vyvázli živí, lze soudit, že jejich pobyt na ostrově netrval příliš dlouho. Co stojí za smrtící mocí Palmyry?

ROZTRHÁNI NA KUSY

v roce 1870 tu na útesech ztroskotala americká loď Anděl. Skupině přeživších se podařilo dostat na břeh, ale když se další loď krátce po havárii zastavila u ostrova, našla její posádka vnitřnosti námořníků z Anděla rozházené všude po ostrově.

Všichni byli násilně zabiti, ale přesné příčiny a pachatel brutálních vražd zůstává neznámý. Trosečníci, kterým se podařilo na ostrově přežít, tvrdí, že lesy na Palmyře jsou domovem temných bestií ukrývajících se mezi stromy.

Stromy znepokojivě vržou, jako by šeptaly. Zároveň trosečníky pronásleduje nesnesitelný pocit strachu a předzvěst blížící se zkázy. Stejné pocity dodnes popisují námořníci či vědci, kteří se na ostrov dostanou.

Kromě nepřátelské atmosféry prý na ostrově pohlcuje hniloba i objekty, které všude jinde hnilobě nepodléhají. Během druhé světové války tu chtěli vojáci vybudovat základnu, ale všechny stihl nepochopitelný záchvat paniky.

Podle některých badatelů tu straší duše ztroskotaných námořníků, jiné tvrdí, že Palmyra je branou do jiné dimenze. Některé lodě tu totiž dokonce mizejí beze stopy a později nepochopitelné poruchy postihují i letadla.

Působí tu snad nějaká časoprostorová anomálie?