V mlze Krušných hor, nad tichou obcí Mikulov, se otevírá nenápadný vstup do temnoty. Štola Lehnschafter není jen starý důl, je to podzemní svět, kde se šeptá o zmizelých lidech, podivných světlech i hlasech, které nikdo nedokáže vysvětlit. „Slyšíš to?“ šeptá průvodce, když se skupina noří do chladného nitra štoly. Kapky vody padají do ticha a každý krok se rozléhá jako ozvěna minulosti. Štola L

České hrady nejsou jenom romantické kulisy historie. Na některých místech se podle pověstí a svědectví návštěvníků dodnes ozývají kroky v prázdných sálech, zhasínají svíce bez větru a ve sklepeních se objevují postavy, které tam rozhodně nemají co dělat. Mnohé příběhy strašidel vznikají jako paměť traumatu, když se v daném objektu stala nějaká dramatická událost, třeba někdo tragicky zemřel. Jd

Na první pohled to zní jako morbidní legenda. Jenže archeologové to dnes potvrzují: v některých kulturách se opravdu ukládaly ostatky dětí do základů domů nebo přímo do zdí. Nešlo ale vždy o vraždy, spíš o víru, strach a snahu ovládnout neviditelné síly. „Musíme dům ochránit,“ šeptá stavitel a sleduje, jak se do výkopu ukládá malé tělo. Nejde o scénu z hororu, ale o realitu doloženou archeologi

Polednice patří k nejznámějším bytostem českého folkloru, ale její původ není jenom pohádkový. Rodí se z lidových představ o poledním čase jako nebezpečném momentu dne, z výchovných strašáků i z literární geniality Karla Jaromíra Erbena. A právě Erben jí dává tvář, která nás děsí dodnes. V české tradici má polednice mnohem starší kořeny, než by se zdálo z Erbenovy slavné balady. Ve slovanském f

Na první pohled jen rozpadající se kostel na zapomenutém kopci. Uvnitř ale někdo sedí. Desítky postav v tichu hledí k oltáři, nehnutě, bez tváře. A právě tady začíná příběh, který balancuje mezi uměním, historií a něčím, co si lidé vysvětlují jen velmi těžko. Kostel sv. Jiří stojí v malé vesnici Luková, která je částí města Manětín, zhruba 30 km severně od Plzně v Plzeňském kraji. Vcházíte dovn

Na první pohled renesanční krása, arkády, klidný park. Jenže jakmile projdete branou, něco se změní. Ticho tu není uklidňující, je těžké. Jako by se mezi zdmi stále držel šepot těch, kteří tu kdysi čekali na rozsudek. A často i na smrt. V interiérech zámku Velké Losiny vás sevře pocit, že čas tu neplyne rovnoměrně. Chlad se drží u kamenných stěn, kroky zní příliš hlasitě a některé místnosti půs

Na českých hradech a zámcích se po staletí šeptá o tajemné Bílé paní, éterické postavě v dlouhém šatu, která se zjevuje v tichých chodbách i zámeckých komnatách. Někdy varuje před neštěstím, jindy jen tiše bloudí minulostí. Kde ji můžete „potkat“ i dnes? Na jihočeském hradě Rožmberk má Bílá paní své nejslavnější působiště. Legenda ji spojuje s Perchtou z Rožmberka, šlechtičnou, která prožila ne

O životě krutého nacisty vypráví nespočet knih a filmů. Může se tedy zdát, že o něm víme vše. Ale nic není vzdálenější pravdě! Jedno z mystérií jeho života souvisí i s naší zemí. Mohl mít Adolf Hitler částečně české kořeny? Tlumené světlo lampy odhaluje obrysy nábytku a několik postav, sedících kolem

Záhadologové a autoři, kteří se pohybují na pomezí folkloru, historie a „mysteria“ se na Bílou paní dívají trochu jinak než běžní historici. Neberou ji jen jako literární legendu, ale jako tzv. „reziduální jev kolektivní paměti. Jde tedy o stopu skutečné historické osoby (Perchty z Rožmberka), která se v lidovém vyprávění proměnila v opakující se „přízrak“ vázaný na konkrétní místa. V záhadolog

Občas se mezi českými záhadami objeví příběh, který zní až příliš dobře na to, aby byl pravdivý. Zmizelý pilot, beze stop, bez trosek, bez vysvětlení. Jenže právě tady začíná být tahle „záhada“ podezřele zajímavá, protože čím víc ji zkoumáte, tím víc se rozpadá pod rukama. Příběh o pilotovi Janu Světlíkovi se šíří hlavně internetem a různými seznamy záhad. Scénář je lákavý: zkušený český pilot