Jeptiška ze španělského venkova tvrdí, že ji andělé během modliteb přenášejí do vzdálených končin na jihu dnešních Spojených států. Ve stejné době zdejší indiáni potkávají záhadnou ženu v modrém, která jim představuje křesťanství.

Popis přesně líčí španělskou jeptišku, která ve skutečnosti nikdy neopustila svůj klášter.

Sestra Marie od Ježíše z Ágreda (1602–1665) se narodila a zemřela v obci Ágreda na východě Španělska. Většinu svého dospělého života tráví za zdmi venkovského kláštera a nemá žádné cestovatelské ambice.

Přesto v oblasti Nového Španělska rozprostírající se na území dnešního Nového Mexika, Arizony a Texasu žije indiánský kmen Jumanos, který prohlašuje, že sestra Marie zdejší komunitu již nějakou dobu navštěvuje a učí ji křesťanské víře.

Její návštěvy jsou ale hlášeny z doby, kdy se jeptiška prokazatelně nachází ve svém domovském klášteře ve Španělsku. Došlo snad k nějakému omylu, nebo se sestra Marie od Ježíše vyskytovala na obou místech souběžně?

NA KŘÍDLECH ANDĚLŮ

V letech 1620 až 1623 jeptiška opakovaně vypráví, že je během svých modliteb a rozjímání pomocí andělů přenášena do osad lidu zvaného Jumanos. Je dokonce schopna výstižně a bez zaváhání popsat vzdálené končiny jihu Spojených států či příbytky lidí pro ni do té doby neznámého kmene.

Otec Alonso z Benavides (1578–1635), který během svého působení v církvi vykonává misijní činnost v Novém Mexiku, je vyprávěními Marie od Ježíše zcela okouzlen. „Byla tak přesná, že člověk, který tam byl po mnoho let a cestoval po celé zemi, by to nepopsal pravdivěji a upřímněji,“ tvrdí o nich.

Že nejde o pouhé fantazie zasněné jeptišky, vychází najevo v roce 1629, kdy na území kmene Jumanos dorazí misie vedená františkánským mnichem Juanem ze Salas. Zástupci církve přijíždějí na opakované prosby indiánů, kteří žádají pomoc misionářů v naději, že je ochrání před znepřátelenými Apači.

Jenže když mniši na místo dorazí, zjistí, že zřejmě nejsou první. O víře už jumanští slyšeli od tajemné dámy v modrém!

DÁMA V MODRÉM

Nově příchozí misionář je překvapen obrovským zájmem místních indiánů o to, aby byli pokřtěni. Když se Juan ze Salas začne zajímat, jak se vlastně ke křesťanské víře dostali, začnou mu popisovat návštěvy „dámy v modrém“.

Krásná mladá žena se světlou pletí oděná v modrém hábitu je prý seznámila s vírou, probudila v nich touhu po spojení s bohem a přikázala vyhledat pomoc misionářů. Její návštěvy u Jumanos se prý odehrávají zejména v letech 1620–1623.

Kmen má dokonce její podobiznu namalovanou na obraze. Ten, kdo zná podobu Marie od Ježíše z Ágreda, nepochybuje, že se indiány setkávala právě ona. Ověřených svědectví, která potvrzují přítomnost španělské jeptišky mezi indiány, bylo shromážděno na 500.

Mezitím i ona sama ve svém domovském klášteře podává popisy osob a událostí, které by mohl popsat jen ten, kdo na místě skutečně byl. Marie například líčí setkání s jednookým indiánským vůdcem jménem Tuerto.

Otec Benavides takového muže skutečně zná. A Tuerto také potvrzuje, že se s dámou v modrém skutečně setkal. Jak by se ale mohla objevovat na jiném kontinentu, když nikdy neopustila klášter?

JE TO ČARODĚJNICE?

Zprávy o „létající jeptišce“, jak se později sestře Marii díky jejím příběhům o přesunech do Ameriky na křídlech andělů začne přezdívat, ve své době vzbudí mnoho rozruchu a upoutají také pozornost inkvizice.

Ta následně zahájí vyšetřování jejích mimořádných schopností, ale nakonec na nich neshledá nic ďábelského. Naopak později Mariina bilokace slouží jako jeden z důvodů pro zahájení procesu blahořečení, který však dosud nebyl dokončen.

Skutečně španělská jeptiška stála v centru zázračných událostí, kdy dokázala existovat na dvou místech najednou a během modliteb v klášteře zároveň učit indiány víře?