Den jako každý jiný. Starosta města Oskarshamn otevírá schránku a v ní nachází desítky prosebných dopisů s vrácenými kamínky z ostrova Blå Jungfrun. Tento ostrov se nachází v Baltském moři a od roku 1926 je dokonce národním parkem.

Jeho největší sláva však nespočívá v kráse, ale v hrůze, kterou sice nedává na první pohled na odiv, ale disponuje jí v míře více než vrchovaté.

Na ostrově se prý pravidelně konají čarodějnické sabaty a místo již po dlouhá desetiletí děsí i ostřílené námořníky. Rozhodnete-li se i přesto ostrov navštívit, platí zde důležité pravidlo – nic si odtamtud neodvážejte! Jinak se Vám zle povede…

Právě suvenýry v podobě kamínků a podobně si vozí lidé domů a pak litují.

V dopisech pro starostu obvykle stojí to stejné – přiložený kamínek či jiná maličkost s prosbou, aby starosta odvezl takovou věc zpět na ostrov, protože turisty od chvíle, kdy věc sebrali a odvezli pronásleduje velké neštěstí.

Blá Jungfrun je plný tajemných zvuků a her stínů, což má být důsledek zdejších děsivých rituálů.