Domů     Záhady historie
Boj o Josefa Ressela
Mirek Brát
od Mirek Brát 11.7.2021
4.4tis
Detail sochy Josefa Ressela.
297
SDÍLENÍ
4.4tis
ZOBRAZENÍ

Některé „kauzy“ mají jepičí život v řádu hodin či dnů. Jiné hledají pravdu stovky let. Do druhé skupiny patří i příběh Josefa Ressela a jeho vynálezu lodního šroubu. Kým vlastně byl a jaké národnosti se cítil být? Jak je to s celosvětovým uznáním jeho vynálezu – lodního šroubu?

Medúzy zkoumají lodní šroub.  Archimédův šroub byl použitý i k pohonu ponorky Želva v roce 1775. Potápěč pod lodním šroubem. Detail sochy Josefa Ressela.  Pomník slavnému vynálezci v jeho rodné Chrudimi. Část života spojil Josef Ressel i se slovinským přímořím. Na snímku historické centrum Piranu.

Lodní šroub byl Rakušan?

Josef Ressel (1793-1857) se narodil do česko-německé rodiny. Působil na řadě míst, která dnes leží na území více států: Vídeň, Terst, Lublaň. V době jeho života ležela všechna tato místa na území rakouské monarchie.

O šíření odkazu slavného vynálezce se tak nyní starají zejména země, jejichž část či celé území patřilo kdysi Habsburkům: Češi, Italové, Slovinci, Rakušané a dokonce i Chorvaté.

Medúzy zkoumají lodní šroub.

Pokud bychom však vyslyšeli samotného Josefa Ressela, museli bychom vzít v potaz jeho jasné prohlášení, že lodní šroub je Rakušanem a takto by měl být i v dějinách vnímán. Národní „rakouský“ přívlastek lodního šroubu i jeho duchovního otce je však nutné vnímat v kontextu první poloviny 19.

století. Kdyby chrudimský rodák tušil, že se mocnářství jednou rozpadne, snad by i raději volil méně nacionalistický přívlastek ve smyslu, že lodní šroub je Habsburk…

Pomník slavnému vynálezci v jeho rodné Chrudimi.

Pravdou však je, že například Rakušané si „našeho“ Josefa Ressela, již dávno, s nadsázkou řečeno, adoptovali s prohlášením, že lodní šroub je jeden z důležitých vynálezů, které Rakousko dalo světu. Boj o Josefa Ressela mezi několika evropskými státy trvá. Záleží jen, zda upřednostníte pohled historický či současný.

Část života spojil Josef Ressel i se slovinským přímořím. Na snímku historické centrum Piranu.

Více otců lodního šroubu?

V počátcích 19. století byl pro pohon lodí (kromě obligátního větru napínajícího plachty) využíván parní stroj ve spojení s poněkud neohrabanými kolesy. O něco lepšího se už snažil legendární Leonardo da Vinci, když navrhl využít k pohonu lodí vynález antiky, takzvaný Archimédův šroub.

Poprvé byl tento šroub využitý k pohonu ponorky Želva v časech americké války za nezávislost v roce 1775.

Ponorka Želva (1775) jako muzejní exponát.

To ovšem není hlavní důvod, proč především anglosaský svět Resselovo prvenství vynálezu lodního šroubu jaksi neuznává. Resselovi oponenti tvrdí, že první šroubem vybavený parní člun uvedl v pohyb americký inovátor Stevens už v roce 1802.

Když ovšem mluvíme o celosvětovém uznání vynálezu, máme především na mysli jeho kodifikaci patentem.

Potápěč pod lodním šroubem.

Ten opravdu získal Josef Ressel v roce 1827. Platnost patentu však byla omezena 24 měsíci. V dalších letech se k vynálezu lodního šroubu hlásí Francouz Sauvage a Angličan Smith. Čím dále na západ, tím častěji objevíme u jména Josefa Ressela například jen zmínku, že jeho pokusy představily první loď úspěšně poháněnou šroubovitou vrtulí a la Archimedes.

Konspirace a boj o Josefa Ressela i zde pokračují. Nic na tom nezmění fakt, že v roce 1866 přiřkla americká vědecká akademie vynález lodního šroubu právě rodákovi z východočeské Chrudimy.

Foto: autor
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.5tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.7tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.9tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]
od Pavel Polcar 29.11.2021 1.9tis
Ani vyspělé civilizace nejsou schopné se bránit krutým rozmarům přírody. Lidí díky prosperitě rapidně přibude, a to je ten zásadní problém. Mocné říše už nejsou schopné své lidi uživit, to byl případ i legendární Mayské říše. Mayská říše se rozprostírala na území celého poloostrova Yucatán a protilehlého území až po Tichý oceán, konkrétně v dnešní […]