26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Záhady historie
Boj o Josefa Ressela
Mirek Brát
od Mirek Brát 11.7.2021
4.4tis
Detail sochy Josefa Ressela.
297
SDÍLENÍ
4.4tis
ZOBRAZENÍ

Některé „kauzy“ mají jepičí život v řádu hodin či dnů. Jiné hledají pravdu stovky let. Do druhé skupiny patří i příběh Josefa Ressela a jeho vynálezu lodního šroubu. Kým vlastně byl a jaké národnosti se cítil být? Jak je to s celosvětovým uznáním jeho vynálezu – lodního šroubu?

Medúzy zkoumají lodní šroub.  Archimédův šroub byl použitý i k pohonu ponorky Želva v roce 1775. Potápěč pod lodním šroubem. Detail sochy Josefa Ressela.  Pomník slavnému vynálezci v jeho rodné Chrudimi. Část života spojil Josef Ressel i se slovinským přímořím. Na snímku historické centrum Piranu.

Lodní šroub byl Rakušan?

Josef Ressel (1793-1857) se narodil do česko-německé rodiny. Působil na řadě míst, která dnes leží na území více států: Vídeň, Terst, Lublaň. V době jeho života ležela všechna tato místa na území rakouské monarchie.

O šíření odkazu slavného vynálezce se tak nyní starají zejména země, jejichž část či celé území patřilo kdysi Habsburkům: Češi, Italové, Slovinci, Rakušané a dokonce i Chorvaté.

Medúzy zkoumají lodní šroub.

Pokud bychom však vyslyšeli samotného Josefa Ressela, museli bychom vzít v potaz jeho jasné prohlášení, že lodní šroub je Rakušanem a takto by měl být i v dějinách vnímán. Národní „rakouský“ přívlastek lodního šroubu i jeho duchovního otce je však nutné vnímat v kontextu první poloviny 19.

století. Kdyby chrudimský rodák tušil, že se mocnářství jednou rozpadne, snad by i raději volil méně nacionalistický přívlastek ve smyslu, že lodní šroub je Habsburk…

Pomník slavnému vynálezci v jeho rodné Chrudimi.

Pravdou však je, že například Rakušané si „našeho“ Josefa Ressela, již dávno, s nadsázkou řečeno, adoptovali s prohlášením, že lodní šroub je jeden z důležitých vynálezů, které Rakousko dalo světu. Boj o Josefa Ressela mezi několika evropskými státy trvá. Záleží jen, zda upřednostníte pohled historický či současný.

Část života spojil Josef Ressel i se slovinským přímořím. Na snímku historické centrum Piranu.

Více otců lodního šroubu?

V počátcích 19. století byl pro pohon lodí (kromě obligátního větru napínajícího plachty) využíván parní stroj ve spojení s poněkud neohrabanými kolesy. O něco lepšího se už snažil legendární Leonardo da Vinci, když navrhl využít k pohonu lodí vynález antiky, takzvaný Archimédův šroub.

Poprvé byl tento šroub využitý k pohonu ponorky Želva v časech americké války za nezávislost v roce 1775.

Ponorka Želva (1775) jako muzejní exponát.

To ovšem není hlavní důvod, proč především anglosaský svět Resselovo prvenství vynálezu lodního šroubu jaksi neuznává. Resselovi oponenti tvrdí, že první šroubem vybavený parní člun uvedl v pohyb americký inovátor Stevens už v roce 1802.

Když ovšem mluvíme o celosvětovém uznání vynálezu, máme především na mysli jeho kodifikaci patentem.

Potápěč pod lodním šroubem.

Ten opravdu získal Josef Ressel v roce 1827. Platnost patentu však byla omezena 24 měsíci. V dalších letech se k vynálezu lodního šroubu hlásí Francouz Sauvage a Angličan Smith. Čím dále na západ, tím častěji objevíme u jména Josefa Ressela například jen zmínku, že jeho pokusy představily první loď úspěšně poháněnou šroubovitou vrtulí a la Archimedes.

Konspirace a boj o Josefa Ressela i zde pokračují. Nic na tom nezmění fakt, že v roce 1866 přiřkla americká vědecká akademie vynález lodního šroubu právě rodákovi z východočeské Chrudimy.

Foto: autor
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 1.5tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.8tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.3tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.2tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.5tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]