Bude možné „pěstovat“ náhradní lidské orgány uvnitř ovcí?

Nová studie dává naději všem pacientům, kteří marně čekají na transplantaci orgánů. Vědci totiž začít pěstovat lidské orgány na míru přímo uvnitř ovčího těla!

Tzv. chiméru (slovo pochází z řeckého výrazu označující křížence několika tvorů) se podařilo stvořit výzkumnému týmu z Kalifornské univerzity. Jedná se o křížence ovce a člověka.

Nemusíte mít ale obavy, po Zemi (alespoň zatím) nebudou běhat ovce s lidskými obličeji. Vědci použili ovčí embrya a do nich vpravili jen malý vzorek modifikované lidské DNA. Jak prohlásil vedoucí výzkumu Dr. Pablo Ross:

„V embryu připadá na každých 10 000 ovčích buněk pouze jedna lidská.“ Účelem celého procesu je umožnění pěstování náhradních lidských orgánů uvnitř ovčího těla. Výrazně by se tak zkrátila čekací doba pacientů na transplantaci orgánů.

V antické mytologii představovala chiméra křížence lva, kozy a draka. Dnes je tímto pojmem označován jakýkoli geneticky upravený kříženec.

V současnosti panuje velký nedostatek dárců orgánů a pacienti čekající na transplantaci se tak mnohdy nového orgánu ani nedočkají. Ale i když se vhodný dárce najde, stále je tu velké riziko, že pacientovo tělo darovaný orgán odmítne.

Všechny tyto problémy by mohly být vyřešeny díky uvedenému výzkumu. V laboratořích by tak docházelo k produkování ovčích chimér se specifickými lidskými orgány, které by posléze mohly být vyjmuty a vpraveny do těla pacientům.

Nadstandardní volbou by mohla být i možnost genetického přizpůsobení orgánů tak, aby byly perfektně slučitelné s imunitním systémem daného pacienta.

Ovce Dolly se stala prvním savcem na světě, který byl úspěšně naklonován. Dočkáme se kromě ovčích klonů také ovčích chimér?

A proč právě ovce? Mají podobnou velikost orgánů jako člověk, především srdce a plíce. Výzkumy také prokázaly, že ovčí embrya lépe vytváří chiméry než embrya jiných zvířat. Podobné pokusy byly již prováděny i na prasatech.

U nich však nikdy nebylo dosaženo větší koncentrace než jedna lidská buňka na 100 000 prasečích. Výrazně by se tak zvětšovala možnost, že lidský organismus nový orgán odmítne.

Výzkum však vzbuzuje silné kontroverze. Díky snadnému přijímaní lidských buněk, existují obavy, že by se ovčí chiméra mohla nepřirozeně vyvíjet. A to především v případě, že by lidské buňky začaly ovlivňovat ovčí mozek.

Dr. Ross však prohlašuje, že jeho tým zná možnosti, jak takovému scénáři zabránit. Lidské buňky by se jednoduše upravily tak, aby nebyly kompatibilní s ovčím mozkem. Stanou se ovčí chiméry běžnou součástí farmaceutického průmyslu? Možná ano.