O tom, že ve velkém množství lidových příběhů a legend objevíme i skutečné historické reálie, netřeba asi obšírněji diskutovat. Můžeme však z nějakého bájeslovného vyprávění odvodit i případné pokřivení psychiky?

Pojďme se podívat na jeden případ možného pyrofilního sadisty převlečeného soucitným lidovým vypravěčem za tajemného věštce?

Dějištěm příběhu je Oparno, nyní romantická hradní zřícenina ve stejnojmenné obci na Litoměřicku. Základy hradu sahají až do čtrnáctého století. V šestnáctém století sláva této pevnosti pohasíná a hrad zaniká.

Tajemný věštec v podezření

K hradu Oparno se váže legenda o zlovolném potulném věštci. Ten měl doporučit přespání na hradě milenecké dvojici a dalším poutníkům. Dvojice však doporučení odmítla a pro nocleh zvolila jiné místo v podhradí. V noci hrad vyhořel.

Požár si vyžádal oběti na životech. Přežila pouze dvojice nedůvěřivých milenců… Celý příběh je hodně netypický, protože posunuje postavu věštce do role podezřelého ze žhářství.

Podivná je i jeho snaha vlákat do ohniska plánovaného požáru co nejvíce potenciálních obětí.

Zpráva o sexuálním deviantovi

Není zaznamenáno, že by hrad Oparno podlehl velkému ničivému požáru. Zdá se, že v ústně předávaném příběhu je obsažena jiná neznámá tragédie z blízkého okolí. Znepokojivá je především postava tajemného věštce.

Ten pravděpodobně požár nejen založil, ale ještě se postaral o maximum obětí ohnivého živlu. Z lidové legendy k nám tak z dávných věků promlouvá stylizovaný popis devianta, kterého by moderní psychiatrie popsala jako pyrofilního sadistu.

Po založení požáru byl pravděpodobně v bezpečné vzdálenosti jako pozorovatel a sledoval nešťastníky, kteří v ohni marně bojovali o život.

Právě snaha „dodat“ požáru jeho budoucí oběti, posunuje spekulativní diagnózu tajemného věštce z Oparna do kolonky sexuální deviace – pyrofilního sadismu.

Epilog

Bohužel se zatím nepodařilo ztotožnit legendu o požáru hradu Oparno s reálnou událostí. Tím pádem nám zůstává neznámá i identita odpudivé postavy potulného věštce. Otázkou také zůstává, v jaké době se tragický požár odehrál.

Zda to bylo v období, kdy byl hrad funkční pevností, nebo se jednalo o pozdější epochu, ve které se měnil ve zříceninu. I když hrad Oparno nebyl pravděpodobně v reálu dějištěm popisované legendy, poskytl jí zcela jistě notnou dávku inspirace.

Zůstal nám jen obtížně rozluštitelný mravokárný příběh o tom, že není radno věřit neznámým lidem, byť by jejich stav navozoval aureolu důstojnosti a místo vražedné dýky měli v rukou poutnickou hůl potulného věštce.