Jedná se o hrad ve Skalné u Františkových Lázní. Stojí na žulové skále nad potokem a od města Skalné býval dříve oddělen příkopem, dnes už zasypaným.

První zpráva o hradě pochází z roku 1224. K původnímu románskému hradu patřila pouze severní část dnešního třípatrového hradu, zbytek objektu byl postaven až v 15. století.

ČARODĚJNICE A BÍLÁ PANÍ

Bílou paní má u nás nejeden hrad či zámek – duch v bílém rouchu se prý prochází po komnatách či hradbách, aby někoho či něco hledal či ochraňoval. A obvykle má i přímou spojitost s tehdejším osazenstvem objektu. Stejně je tomu i u Vildštejna. Ale zde má pověst dost reálný podklad.

V osmdesátých letech minulého století se skupinka nadšenců rozhodla, že se pokusí památku opravit, aby unikla demolici. Při práci na rekonstrukci tehdy učinili velmi zajímavý nález. Objevili ostatky původně zazděné ženy.

Na tom by nebylo nic zvláštního, neboť zazdívání lidských obětí do zdí hradů patřilo k obvyklým praktikám. Měla se tím posílit nedobytnost proti nájezdům cizích vojsk.

Nalezená lebka měla ve spánku malý otvor způsobený zřejmě násilím. A také to docela dobře souvisí s informacemi o známém rodu Trautenberků, kteří po dlouhou dobu žili na Vildštejně.

Jak se zmiňuje legenda, jedna z dcer Trautengerků prý rozhodně nevynikala krásou, ale zato ovládala bylinkářství a uměla připravovat různé lektvary a masti. Také oplývala věšteckými schopnostmi. A právě takové ženy byly označovány lidmi za čarodějnice.

Antropologický výzkum ostatků v Národním muzeu zjistil, že se jednalo o ženu ve věku 50–60 let, která byla tělesně postižena a pravděpodobně byla i nahluchlá. Takže to dokresluje dokonalý obraz čarodějnice z období 17.–18. století, kdy tato žena žila.

Pro tak významný rod, jako Trautenberkové, označení někoho z rodiny za čarodějnici, mohlo mít nedozírné následky, například ztrátu cti, potupu a případně propadnutí veškerého rodového majetku apod.

A tak prý Trautenberkova dcera jednoho dne náhle zmizela, jako by se po ní slehla zem.

Zato se začalo vyprávět o Bílé paní, která se po jasných měsíčných nocí prochází po hradě. A ti, kteří ji spatřili, vyprávěli, že vypadala velmi nešťastně, ale nikomu nikdy neublížila. A řada svědků se dušovala, že se skutečně s Bílou paní potkali.

Takže souvislost mezi hraběcí dcerou, čarodějnicí a Bílou paní je více než zřetelná.

Dnes lze nalezenou lebku s některými kostmi, a několika předměty, jako je lahvička na lektvary, hrstka bylin, apod. spatřit vystavené v hradní kapli.

Jestliže je vám jméno Trautenberk povědomé z krkonošských pohádek, tak vězte, že i tam měl tento rod svá panství.

Hrad i dne žije svým životem. Návštěvníci zde například naleznou krčmu, známou svou bohatou kuchyni s rytířským menu. Při historických programech se například pořádají rytířské hostiny.

V hradní kapli se také konají církevní i civilní svatby v historickém duchu, apod.

A je tam toho k vidění daleko více. Vždyť mezi záznamy významných návštěvníků lze najít v návštěvní knize například i podpis Billa Gatese.