Zničená a zpustošená planeta, na které nezbude nic než zkáza. Tak bývá popisován konec světa. Podle biblické Knihy zjevení nastane Poslední soud vedený navrátivším se Ježíšem Kristem, a každý dle charakteru svých skutků zamíří do nebe, nebo do pekla. Říká Bible i kdy přesně se to stane?
Americký baptistický kazatel William Miller (1782–1849) původně v cestách božích nijak kráčet nehodlá. Vyrůstá ve farmářské rodině, zajímá se o filozofii, sympatizuje s pokrokovými myšlenkami osvícenců.
Později vstupuje do armády a roku 1814 se účastní bitvy o Plattsburgh v rámci méně známé britsko-americké války. Americká vojska zde čelí velké britské přesile. Bomby, granáty, dělové koule, to vše kolem Millera sviští a vybuchuje.
I se svojí jednotkou se krčí na špatně obrněné pevnosti, těla rozstřílených druhů se za ním kupí. Už jen čeká, kdy přijde konec i pro něj. Pak ale palba ustává a Britové se jako zázrakem stahují. Miller sám nemá ani škrábnutí.
Má za to, že ho musel zachránit Bůh, že není možné, aby to jinak přežil. Po konci války se dává do studia Bible a věnuje se jí dlouhé roky. A najednou ho jedna informace „praští do očí“. Vždyť datum apokalypsy tam stojí černé na bílém!
Rozpoutá mánii
Millera zaráží pasáž Daniel 8:14, kde se říká: „Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti.“ Večery a jitra mají znamenat roky, očištění země zase jasnou apokalypsu a příchod Krista.
A protože Miller vše počítá od roku 457 př. n. l., kdy je vydán dekret k obnovení Jeruzaléma, nejposvátnějšího biblického města, znamená to, že konec světa nastane někdy mezi 21. březnem 1843 a 21. březnem 1844! Bude tady tedy co nevidět!
Od té doby burcuje Miller všechny věřící a začíná kázat. Jeho předpověď se šíří mezi lidem Nové Anglie rychle, protože chytře využívá i dobového tisku.
Přívrženci jeho názorů si začínají říkat milleristé a má jich v oblasti žít až 100 000! Miller definitivně stanovuje datum konce světa, bude to 22. říjen 1844. Zástupy věřících se proto zbavují veškerého majetku a čekají už jen na spasení od navrátivšího se Ježíše.
A tak přichází 22. říjen a nestane se nic. Ani ve dnech následujících. „Veškeré naše naděje byly zničeny. Nikdy jsem neslyšel tolik nářků… Všichni celé dny jen plakali a plakali…“ řekl jeden ze svědků. Toto fiasko těžce poznamenalo Millerovi pověst. Stahuje se proto do ústraní, ale dál trvá na tom, že konec světa se blíží.
Mohl mít nakonec pravdu?
Roku 1844 se v Paříži setkávají filozofové Bedřich Engels (1820–1895) a Karel Marx (1818–1883). Vidí se podruhé v životě a až zde se spřátelí.
Vzniká tím pouto, které dá, aniž by to oba mohli tušit, v budoucnu filozofický základ některým totalitním politickým směrům, rozdělujícím ve 20. století svět na dvě znepřátelené poloviny.
Tyto směry budou mít na svědomí miliony životů a vše dospěje až do situace, kdy na sebe budou USA a Sovětský svaz, největší světové mocnosti, mířit atomovými zbraněmi. Je tedy možné, že Miller byl se svým odhadem blízko?
