Domů     Náboženství a okultismus
Čarodějnice na Jesenicku shoří v plamenech
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 7.10.2021
3.8tis
Kolik bylo na Jesenicku údajných čarodějnic? Procesů proběhne víc, než 200. Foto: Pixabay
560
SDÍLENÍ
3.8tis
ZOBRAZENÍ

Pověst říká, že když Pán Bůh tvořil svět a rozdával své dary, na Jesenicko zapomněl. Domluvil se proto s ďáblem, aby oblast posypal něčím ze svých pokladů.

Kolik bylo na Jesenicku údajných čarodějnic? Procesů proběhne víc, než  200. Foto: Pixabay Příběhy o temných silách kolují na Jesenicku celá staletí.  V 17. století vyústí do inkvizičních procesů. Foto: Pixabay Kladivo na čarodějnice.  Pravá ruka inkvizice, která ruku v ruce s procesy na Jesenicku inspiruje Kaplického ke kultovnímu románu. Roku 1969 se dočká filmového zpracování.  Foto: Creative Commons - volné dílo

Nebyl by to ale vládce pekel, aby nevyužil příležitost k rošťárně. Místo toho, aby daroval zlato nebo vzácné kovy, rozhazoval jen kamení. Ďábelská legenda o vzniku skalisek se vryla lidem silně do paměti ve chvíli, kdy se v jesenických horách měli objevit hledači rud z daleké Itálie.

Není jasné, jestli čertovskou pověst rozvířil jejich snědý vzhled, či spíš zastrašovací praktiky, kterými hájili své jmění. Faktem však zůstává, že se v kraji ještě více rozšířily příběhy o temných silách.

Příběhy o temných silách kolují na Jesenicku celá staletí. V 17. století vyústí do inkvizičních procesů. Foto: Pixabay

KOLIK JICH VLASTNĚ BYLO?

Postupem doby začnou vznikat vyprávění, která líčí, jak se na útesech a v jeskyních scházejí s pekelníky nejen zlatokopové, ale i čarodějnice. Vznikl tak fenomén, který oblast nechvalně proslavil.

Právě na Jesenicku se totiž v 17. století rozmohly čarodějnické procesy do monstrózních rozměrů! Ve výběru z vlastivědného sborníku Jesenicko z kraje pod Pradědem od Vítězslava Zemana (1916–1978) se dokonce píše:

„Kolik těch obětí skutečně bylo, nelze dnes již přesně stanovit. Jisté je jen to, že počet 242 obětí z Jeseníku, Zlatých Hor a Nisy je jen nepatrným zlomkem všech skutečně vedených procesů.“

Kladivo na čarodějnice. Pravá ruka inkvizice, která ruku v ruce s procesy na Jesenicku inspiruje Kaplického ke kultovnímu románu. Roku 1969 se dočká filmového zpracování. Foto: Creative Commons – volné dílo

KLADIVO NA ČARODĚJNICE

Procesy s domnělými kouzelnicemi a ježibabami jsou dávnou minulostí, záhadný charakter oblasti ale zůstává.

Čarodějnickými procesy na Jesenicku se inspiroval i Václav Kaplický (1895–1982) ve svém díle Kladivo na čarodějnice, později zfilmovaném Otakarem Vávrou (1911–2011).

Sám název Kladivo na čarodějnice (Malleus maleficarum) ale pochází z 15. století. Jde

o příručku dvou dominikánů, Jakoba Sprengera a Heinricha Kramera, jak rozpoznat a „zneškodnit“ čarodějnice.

Foto: Pixabay, Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Matěj Soukup 26.11.2021 1.6tis
Na to, jestli se zemřelí dokážou za určitých okolností vrátit v nějaké podobě na krátkou chvíli zpět mezi živé, má každý z nás vlastní názor. Někteří věří, že pokud takového navrátilce ze záhrobí nepřivítáme jako živého, mohlo by to mít ošklivé následky. V Asii proto při tradičním svátku lidé své zemřelé členy rodiny uvítají, jako […]
od Eva Soukupová 22.11.2021 2.6tis
Hlavní aktérkou příběhu je Clara de Bugny (1471–1514). Už od dětství je dívka neobyčejně oddána bohu, vede skromný život a straní se všemu světskému.     Dnes, kdy již známe mnoho podobných případů, zřejmě již nikoho nepřekvapí, že se právě u Clary časem začala objevovat stigmata. Pro tehdejší společnost však šlo o znamení, s nímž […]
od Filip Appl 21.11.2021 1.5tis
K zázračným uzdravením dochází podle církevních představitelů poměrně často. Někdy proběhnou zcela mimo pozornost veřejnosti i církve samotné, jindy se z nich ale stanou poměrně podrobně sledované případy. Tak tomu bylo i v roce 2002, kdy měla přímluva u blahoslavené ženy pomoci muži s rakovinou. Jak přesně k tomu došlo? Když v říjnu roku 2002 Španěl Antonio J. Sedano Madrid zjistil, […]
od Matěj Soukup 18.11.2021 1.8tis
Okolo 10. století našeho letopočtu vládli na severu Evropy v dnešní Skandinávii už několik století Vikingové, kteří prosluli jako obávaní nájezdníci a válečníci. Zároveň však v úctě k bohům i ke svým druhům, kteří padli v boji, vztyčovali kameny s runovým písmem. Na každého, kdo by se odvážil tyto kameny poškodit, prý čeká hrozivá smrt. […]
od Mirek Brát 17.11.2021 1.8tis
Legenda o „Věčném Židovi“ je srovnatelná s mytologickými příběhy, v jejichž středu může být například ithacký král Odysseus nebo hrdina Prometheus, který daroval lidem oheň. Přesto se zdá, že legenda o „Věčném Židovi“ může mít i reálné kořeny. „Věčný Žid“ jmenovaný nejčastěji jako Ahasver, má být jeden z židovských obyvatel, kteří se posmívali Ježíšovi, když byl v dubnu roku […]