Historie je občas podobná plátkům obloženého chleba. Když se najde nějaké vhodné místo, každá civilizace a kultura tam aktivně položí tu „svoji“ vrstvu. Občas jsou to roztodivné chutě!

Příkladem je kopec Gellért, který se tyčí nad Dunajem v maďarské metropoli Budapešti.

Kopec Gellért dostal jména podle biskupa, kterému se toto místo stalo osudným. Zahynul zde během pohanského povstání. Podle legendy nalezl smrt v sudu, v němž byl svržen do dunajských vod.

Velká čarodějnická shromáždění

Ve středověku proslula tato lokalita jako místo údajných čarodějnických sabatů. Dokonce se dostala i do maďarštiny: chodit na Gellért bylo totéž, jako být ve spolku s ďáblem.

Poprvé se o čarodějnicích na kopci Gellért zmiňují písemné prameny již v roce 1656. V roce 1728 se během čarodějnického procesu v Szegedu přiznalo několik mučených žen k účasti na tajných obřadech konaných na kopci Gellért.  Na kopci se měla konat velká čarodějnická shromáždění dvakrát za rok. První připadalo na 24. dubna, druhé na 13. prosince.

Muslimské poutní místo

Proč si čarodějnice vybraly kopec Gellért coby místo velkých shromáždění? Čarodějnické mýty se pravděpodobně inspirovaly  i v místních geologických a přírodních podmínkách.

V oblasti probíhá tektonická zlomová linie, za kterou kopec vděčí termálním pramenům, jeskyni i sirným parám. Žije zde i početná kolonie netopýrů. Někteří badatelé však upozorňují i na další vrstvy historie, které najdeme na kopci Gellért.

Mohou mít nějakou souvislost s afinitou čarodějnic k tomuto místu? Tato otázka zatím zůstává bez odpovědi.

Zmiňována je však i zajímavá skutečnost, že v době osmanské nadvlády (1525-1686) byl kopec pojmenován po imámovi jménem Gürz Elias, který byl na kopci pohřben. Jednalo se o člena vlivného islámského mystického súfijského hnutí. Jeho hrob byl v sedmnáctém století významným muslimským poutním místem.